Moje objevené “Ameriky”

Čendovo tempo se zpomalilo - po krátké odmlce přibyla kapitola Nekompromisní 12 den

Tentokráte jsou:

Den devátý: zpět mezi lidi

Desátý den jsem se moc nevyspal

Pokračování dne desátého

Oslava tisícovky

Dočtete se v tuto chvíli poslední reportáži z Čendovy Svatojakubské cesty Kritický den osmý. Ale nezapomeňte si přečíst i tu předchozí Den sedmý: DOJEZD.

Tady jsou další tři reportáže - Čtvrtý den byl kopcovitý, dále Podél řeky Sil a Lor a ještě Šestý den slunečný ale větrný.

Dnes přibyly hned dvě - Druhý cykloden převážně silniční a Třetí cykloden byl trochu smolný

Nikoli moje cesta, ale cesta mého kamaráda Čendy - na svém webu jsem mu dal k dispozici prostor pro jeho autentické reportáže z jeho Svatojakubské cesty naruby

Snad je tohle PFko předzvěstí k návratu mých publikačních aktivit na úroveň blížící se té před smrtí mé ženy:-)
Sice mu chybí polopatičnost těch dřívějších, ale když začátkem prosince vytvořila Matka Příroda v Praze na pár chvil romantiku Vánoc, neodolal jsem a alespoň fotograficky jsem si jí uchoval pro letošní dle předpovědi teplé Vánoce…:-)

Pokud tedy někoho přivede Náhoda na můj web, přeji mu hezké svátky a ať se mu příští rok daří vše, na co jen sáhne!:-)

Jedním z důvodů, proč se mi to daří, je vytvoření jednoduchého samozavlažovacího systému za použití PET lahve (díky tomu i s nulovou pořizovací cenou! Oproti nutné investici mnohdy i v řádu tisícikorun u komerčních systémů), o který se tu chci s vámi podělit:-)

Příspěvek o variantách “třepaného dortu” jsem doplnil o broskvovou verzi.

Kamarádka mi vyprávěla, jak jsou její vnoučata unešena “třepacím” dortem a jak je příprava této jejich oblíbené pochoutky neskutečně jednoduchá. Jenomže na internetu jsem neobjevil jinou verzi, než s mandarinkovým kompotem, a tak vám tu nabízím kromě původní i další dvě chuťové varianty třepacího dortu, a to včetně “objevených Amerik”, na které jsem při jejich hledání narazil :-)

Pozdě, ale přece…:-)

Sice trochu opožděně, ale o to upřímněji přeji všem hezké svátky a ať se nám všem příští rok daří vše, na co jen sáhneme. A kdyby ne, tak ať především neupadneme na …:-)

Doplnil jsem původní příspěvek o zkušenosti z loňské zimy s padacími rámy a zadním mlhovým světlem:-)

Podařilo se mi prodat mé první lehokolo, a protože mi přineslo do mého života mnoho doposud nepoznané radosti, věnuji mu tuhle malou vzpomínku:-)

Má motorizovaně lehokolistická praxe pro mě ale objevila i jeden nezanedbatelný důvod motorizovat (leho)kolo pro cyklistu bez hendikepu (ale také bez cyklistické bigotnosti, tj. poohrdlivě zarputilém trvání na tom, že “opravdový” cyklista ušlápne vždy vše pouze a jen sám:-D), který za mě vyslovil můj lehokolový guru Honza Galla z AZUBu: Být prostě rychlejší. Přiblížit se svou rychlostí autu, a to bez “benzíňáckého” randálu a čoudění:-) Proto jsem v tomto duchu rozšířil svůj dřívější příspěvek Kdy vybavit (leho)kolo přídavným elektromotorem, a jakým.