Neruš mi mé kruhy!

Parné letní dny si přímo říkají buď o to ulehnout někde v chladivém stínu stromů, co nejdále od civilizace a od lidí, nechat na sebe působit spirituálně meditativní “hluk” pouhé přírody a číst si něco příhodného… nebo, když jsme příliš daleko od takového stále vzácněji se vyskytujícího místa, ulehnout se sluchátky v uších do vany s vodou teplou tak akorát, do sluchátek si pustit nějaký nám příjemný “hluk” a a číst si něco příhodného…

Další z apokryfů Karla Čapka Smrt Archimédova patří k mým nejoblíbenějším. Dokonce jsem ho dlouhá léta uměl zpaměti, tak mě fascinovala nadčasovost tématu a stručná a přitom tak výstižná charakteristika střetu arogantního blbce (byť třeba i s vysokým IQ, jako v tomto případě - František Koukolík a Jana Drtilová takové lidi pojmenovali “deprivanti” a napsali o tom velice zajímavou knížku “Vzpoura deprivantů“. Ten, komu se ji nechce shánět nebo číst si může na stránkách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně vyhledat video nebo audiozáznam přednášky Dr. Koukolíka), který si ve své omezenosti myslí, že je tu proto, aby změnil svět podle své víry a že je tudíž beztrestně všemohoucí, s člověkem, který ví, že jediná šance jak moci opravdu změnit svět, je ho poznat…