Moje objevené “Ameriky”

Jak jsem měl vždy rád matematiku, tak více než ona mě od samého počátku přitahovala fyzika (aniž jsem jako dítě tušil, že se “to” jmenuje fyzika, když jsem fascinovaně vychutnával např. jak mi “cosi” mává s rukou vystrčenou z okýnka jedoucího vlaku podle toho, jak naklopím dlaň). A v ní pak jsem vždy dával přednost její experimentální části, před částí teoretickou. Není proto divu, že jsem jako žák a posléze student miloval fyzikální “pokusy”.
 

Před aplikací všelijakých vzorečků (která mě ale občas také dokáže příjemně vzrušit) v klidu kanceláře, dávám přednost tomu v dílně nebo na zkušební dráze něco ohnout nebo připilovat, vyzkoušet funkci zařízení s touto úpravou, a na základě výsledku pak to “něco” ohnout nebo připilovat více, eventuálně naopak ohnout nebo přidat upilovaný materiál zpět a znovu to vyzkoušet “
 

Z tohoto pohledu mě modelařina v mém pojetí (moc toho nenajezdím, ale nejméně jeden ze svých několika modelů mám vždycky rozebraný) velmi uspokojuje a z tohoto úhlu pohledu se také pokusím v tomto krátkém seriálu “objevovat ameriky” týkající se RC modelů motocyklů - nebudu vás proto zahlcovat ani proudem matematických vzorců, ani přesnou citací příslušných definic. V podstatě se jen pokusím dát do vzájemných souvislostí jednotlivé děje a zákonitosti, jejichž rovnováha, resp. přesněji rovnováha jimi vyvolávaných vektorů (sil, kroutících momentů, momentů hybnosti a pod.) způsobuje, že jednostopá vozidla , tj. nejenom RC modely motocyklů, ale i skutečné motocykly nebo bicykly ovládané skutečnými jezdci v jejich sedlech, při jízdě nespadnou, a jak lze s jejich pomocí s modelem zatáčet. Ev. vám naznačím, jak si můžete jejich existenci pomocí jednoduchých experimentů sami ověřit.
 

No a koho vzrušuje řeč čísel natolik, že mu budou v mém povídání chybět, může si sám dohledat na internetu nebo v učebnicích odvození příslušných matematických zdůvodnění.
 

30.6.2007