Jaká nebezpečí číhají na diskusních fórech


 
Na počátku svého návratu k modelařině jsem si díky naivní představě, že modelařina je natolik ušlechtilý koníček, že se mezi modeláři nemůže vyskytovat neslušný človek, “naběhnul” despotickým a samolibě arogantním adminům jednoho z diskuzních webů s tematikou RC modelů aut. A protože jsem se i přes jejich snahu mě ukřičet, neustával pokoušet obhajovat své právo na svůj názor, který ale odporoval jejich víře, byl jsem z oné diskuze “doživotně” vyloučen.
 
Napadlo mě proto, že bych mohl využit odstupu času, pokusit se zobecnit své zkušenosti a upozornit na možná nebezpečí, která hrozí komukoli, kdo se hodlá do nějaké diskuse (nejenom v diskusním fóru) na internetu zapojit.
 
Uvědomuji si totiž, že kdybych měl možnost dozvědět se tehdy, co mě na diskusních fórech může potkat (zvláště pak na těch uzavřených, která kupodivu nejsou, jak jsem se domníval, lidsky bezpečnější, právě naopak), nebyl bych tak zaskočený, dokázal bych se účinněji bránit a v neposlední řadě se i ušetřil lidského zklamání, protože k životu potřebuji víru, že jsou lidé v principu slušní a dobří.
 
Bohužel internet, svou téměř bezbřehou anonymitou, velmi přeje právě lidem zlým a především pak zbabělým, protože jim umožňuje nezodpovídat se za své činy, resp. výroky.
 
Problematika nejenom diskusních fór na internetu, ale i stále oblíbenějších diskusí ke článkům na něm, má dvě roviny, rovinu informační a rovinu lidskou, resp. “člověčí”, které se navzájem prolínají natolik, že je nelze od sebe oddělit. A tak, jako v klasickém veřejném životě, i v tom internetím existuje snaha ho kultivovat a dát mu nějaký řád, přičemž je velmi snadné dohledat analogie, počínaje anarchií a demokracií konče.
 
K anarchii bych přirovnal značnou část diskusí k jednotlivým článkům - jejich informační hodnota je obvykle minimální, zato jsou plné osobních invektiv, hloupých a primitivních - oč hloupějších, o to hrubějších.
 
Lépe, informačně i lidsky, jsou na tom diskusní fóra. Nabízejí totiž šanci, jsou-li vedena a moderována demokraticky, ke konstruktivní konfrontaci různých názorů. Tím, že dávájí možnost zaznít i nekonformním myšlenkám, mohou inspirovat účastníky diskuse k neobvyklým pohledům na dané téma a ke společnému tvůrčímu hledání optimálního řešení daného problému.
 
Jenomže i zde platí, podle mého, analogie s veřejným životem.
 
Čistě teoreticky nejdokonalejším státním zřízením je osvícená monarchie. Jenomže, přestože si to o sobě myslí a myslela většina panovníků, těch skutečně osvícených nám historie lidstva nabídla jen hrstku. A kdoví, jak dlouhé, resp. spíše krátké období jejich panování bylo skutečně osvícené. Dříve nebo později musí z logiky věci (moc totiž korumpuje) sklouznout vláda jediného člověka k nějaké formě despocie. Takže jako v praxi realizovatelné nejlépší zřízení se ukazuje demokracie se všemi jejími negativními jevy, nad kterými dominuje její obrovská výhoda, a tou je samoregulace směřování společnosti v ní k “Dobru”.
 
Čím více se snaží administrátoři o “osvícené” vedení svých diskusních fór, tím častěji sklouzávají k despotismu. To pak obzvlášť platí o soukromých fórech, tj. takových, které mohou vidět jen přihlášení uživatelé, ev. tam, kde se administrátoři schovávají v anonymitě. Jejich zjevná snaha vymezit se vůči těm, “kteří k nám nepatří” (resp., kteří “nesmýšlí stejně, jako my”, tj. nesdílí naši “ideologii”), dává tušit absenci demokracie a s tím související pravděpodobné ztotožnění moderace diskuse s cenzurou.
 
Informační hodnota nedemokraticky vedených diskusních fór se přitom blíží nule stejně, jako je tomu u diskusí k jednotlivým článkům, přičemž, oproti nim, jsou taková diskusní fóra zrádná v tom, že díky cenzurním zásahům jejich administrátorů to není na první pohled patrné, protože navenek se tváří víceméně kultivovaně.
 
Pokud např. bigotní (to slůvko není nadávka, je to terminus technikus pro “slepě a nesnášenlivě věřící“) arogance administrátorů příslušného diskusního fóra je vede k tomu, že z jejich pohledu “závadné” názory a argumenty vymažou, místo aby jejich závadnost ozřejmili argumenty (ať vlastními nebo argumenty účastníků příslušného vlákna), a pokud ještě ke všemu na svém diskusním fóru ponechávají nesmysly, ve které věří, je pro laika obtížné zjistit, zda jsou mu předkládána fakta, která se opírají o skutečnost, nebo to jsou jen dogmata (”základní teze nepřipouštějící pochyby; neomylné východisko“) opírající se o víru nebo přání administrátorů, která s realitou nemají nic společného.
 
Fórum, na kterém nesmí zaznít jiné názory, než které korespondují s názory, vírou nebo přáním administrátorů, nemá se skutečnou diskusí, kromě formy, nic společného - nejedná se vlastně o nic jiného, než o rubriku “Otázky a odpovědi”, s umělým “zesilovačem” (v podobě administrátory ponechaných “diskusních” příspěvků) zdánlivé pravdivostní hodnoty odpovědí administrátorů, které jsou podloženy pouze jejich zkušenostmi a názory. A v tom horším případě jen jejich vírou nebo dokonce jen přáním.
 
Nezanedbatelná je i lidská stránka nedemokraticky vedených diskusních fór. Jsou-li jejich administrátoři dostatečně zlovolní a dostatečně zbabělí, dokáží kohokoli, kdo se jim znelíbí, verbálně zlikvidovat.
 
Z pozice síly jeho názory místo argumentace ukřičí, ev. nestačí-li to, je zmanipulují. A to především zneužitím skutečnosti, že jen oni mohou příspěvky mazat, promazávat, ev. je dokonce měnit nebo z toho, co smazali, “citovat” nepravdivé výmysly - za zvlášť záludnou sprosťárnu považuji skutečnost, že pod tím, co zbude a co má mnohdy zcela opačný smysl, než jaký měl přispívající na mysli, zůstává, navzdory administrátorskému cenzorskému “spoluautorství” a proti své vůli přesto podepsán, přičemž jakoukoli jeho snahu upřesnit, co původně sděloval, mohou administrátoři z pozice síly zcela eliminovat.

 
Důkazem opodstatněnosti demokratického přístupu je např. v současné době nejrozsáhlejší encyklopedie na světě, Wikipedia, do které může zasahovat kdokoli, a která je přesto z hlediska pravdivostní hodnoty srovnatelná s doposud nejrenomovanější encyklopedií Britanica, tvořenou týmem odborníků.
 
Naštěstí přibývá demokraticky vedených webů a diskusních fór, která jsou přístupná komukoli (účelem těchto diskusních fór totiž není vymezit, KDO “patří k nám”, ale HLEDÁNÍ OTÁZEK A ODPOVÉDÍ), vládne na nich demokracie (nikoli kastovnictví) i vlídná shovívavost k začátečníkům (nikoli přezíravá arogance) a z mého pohledu jsou plná užitečných informací, podložených praxí (nikoli dogmat, podložených vírou).

 
 
Sečteno a podtrženo:

Nabízím vám tu k uvážení (nikoli následování) svá kriteria a postupy vůči diskusím a diskusním fórům na internetu:

  • pokud narazím na diskusi ke článku, která mě zaujme natolik, že pocítím potřebu se do ní zapojit, alespoň zpočátku si hlídám svou anonymitu, aniž bych jí ovšem zneužíval. Pouze z obranných důvodů;
  • pokud narazím na diskusní fórum, které k tomu, abych si ho mohl i jen přečíst, po mě vyžaduje registraci, bez pocitů ztráty ho opouštím. Zjevná snaha administrátorů vymezit se vůči těm, “kteří k nám nepatří” (resp., kteří “nesmýšlí stejně, jako my”, tj. nesdílí naši “ideologii”), dává tušit absenci demokracie a s tím související pravděpodobné ztotožnění moderace diskuse s cenzurou, v důsledku které je pravdivostní hodnota informací na takovém fóru blízká nule. Pro laika je obtížné zjistit, zda jsou mu předkládána fakta, která se opírají o skutečnost, nebo to jsou jen dogmata, opírající se o víru nebo přání administrátorů, která nemají s realitou nic společného;
  • pokud chci přispět do diskusního fóra, považuji za slušné se registrovat a vystupovat tak na fóru pod svým jednoznačně identifikovatelným nickem.

Následující body jsou pak důsledkem mé osobní nepříjemné zkušenosti, která mě přivedla k poznání, že podobně, jako se doporučuje utéci před přesilou zakuklených násilníků, kteří se vás chystají napadnout, je rozumné utéci včas i před zlovůlí administrátorů, kteří mají v ruce všechny trumfy proti vám:

  • pokud by administrátoři umazali cokoli (i jen jediné slovo nebo interpunkční znaménko) z mého příspěvku, pokusil bych se ho zopakovat, a pokud by do něj administrátoři znovu zasáhli, zmlknul bych;
  • pokud bych vycítil, že se stávám objektem cíleného útoku administrátorů (jen má nezkušenost a neznalost fungování internetového diskusního fóra způsobily, že jsem považoval za pouhé nedorozumění skutečnost, že administrátor smazal můj úvodní a svůj následný příspěvek, ve kterém mě vyzýval “ke skromnosti”, takže na počátku vlákna, které dál rozvíjel, byl víceméně nesmysl, totálně vytržený z kontextu, protože jsem se v něm především bránil možné představě o mé neskromnosti), zmlknul bych okamžitě;
  • pokud by mě administrátoři začali na diskusi zesměšňovat nebo častovat osobními invektivami, hrubostmi a vulgaritami, zmlknul bych;
  • pokud na některém diskusním fóru narazíte na člověka, jehož argumenty vám připadají nelogické a jakoby vytrhané z kontextu, hned ho neodsuzujte, může to být jen důsledek cenzury, resp. manipulace administrátorů příslušného diskusního fóra.

 

 
26.12.2006 a 2.4.2007

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 


Co je nového u kamarádů:



  • Žádné novinky nejsou dostupné.