Moje objevené “Ameriky”

jedna z možných alternativ spáchání sebevraždy
 

Při brouzdání internetem jsem narazil na webu OK1CJB na velice podnětný článek v duchu “objevených Amerik”, který nemá s RC modelařinou zdánlivě skoro nic společného. Ale opravdu jen zdánlivě - bez akumulátorů se neobejdou ani ti, co jezdí jen “čuďáky” …   …ale bez nabíječky do akumulátorů energii nedostaneš …   … a k nabíječce, především na závodech, bez prodlužováku elektrický proud nedopravíte!   S laskavým svolením autora ho publikuji i na svém webu.

Tento článek nemá být návod jak věci dělat, ale shrnutí důvodů proč nechat odborné práce odborníkům.

Občas se svým životem hezky hazardujeme. Prodlužovák na fotografii jsem sebral jednomu radioamatérovi. Vydal jej až po ujištění, že když ho zabiju já, tak to bude příjemnější a bude to míň bolet. Takhle to nevypadá pro laika tak tragicky, ale pohled na kvalitu vodičů (vojenský telefonní kabel PK) musí už zarazit každého trochu soudného člověka. To mne vyprovokovalo k napsání tohoto článku. Proč musí být na prodlužováku tři vodiče, proč nemůže být libovolně dlouhý a vůbec jak má být provedeno zařízení abychom byli pokud možno co nejvíce bezpeční. Odborně se tomu říká “Ochrana proti nebezpečnému dotyku neživých částí” a tuto oblast popisují snad všechny normy a předpisy od začátku používání elektřiny.

Nejdřív nezáživný ale bohužel nutný úvod.
 
U nás ve státě je základní ochranou proti nebezpečnému dotyku zapojení sítě TNC a TNS.
 
Pro naše účely stačí když budeme vědět, že soustava TNC má tři fázové vodiče L1, L2, L3 a jeden vodič PEN, nulový, který slouží zároveň jako ochranný.
 
Soustava TNS má také tři vodiče fázové L1, L2, L3, má vodič nulový N ale ještě navíc zvláštní vodič chranný
PE.
 
Samotné rozdělení vodičů N a PE by tak zásadní smysl nemělo. Obrovská výhoda se projeví až se zapojením proudového chrániče. To je poměrně nové zařízení, které kontroluje zda se proud ke spotřebiči také vrací zpět správnou cestou. Pokud tento přístroj zjistí rozdíl mezi proudy tak se okamžitě rozepínají jeho kontakty a tím se odpíná postižená část.
 
Funkce chrániče a ochrany proti nebezpečnému dotyku je velice dobře vysvětlena na stránkách ing. Kostky.
 
Proč ten úvod? Abychom si uvědomili, že nevhodným zapojením obyčejné prodlužovačky můžeme vyřadit z činnosti jiné zařízení. Třeba proudový chránič.
 
Co se tedy smí a co nesmí.
 
Základní podmínky bezpečného provozu elektrických zařízení určuje norma ČSN33 2000-4-41. Pokud má někdo hlubší zájem, může se ostatní věci a normy související dozvědět právě zde. Pohyblivé přívody řeší norma ČSN 34 0350. A v ní jsou už věci které nás zajímají.
 

• Vodiče musí být v místě připojení odlehčeny od tahu, zajištěny proti posunutí i vytržení.
• Ochranný vodič musí být tak dlouhý aby při vytržení koncovky byla namáhán na tah až po vytržení nebo přerušení ostatních vodičů .
• Pohyblivá vedení nesmí být položena na povrchu který by je mohl poškodit - kameny, ostré předměty.
• Pohyblivé vedení nesmí působit jako překážka v cestě.
• Na jednu vidlici smí být připojen jen jediný pohyblivý přívod nebo jediná šňůra. To platí i pro pohyblivé zásuvky.
• Jmenovitá délka pohyblivých přívodů (nejen prodlužovaček!) má být při průřezu vodiče 0,35 mm² dva metry, u průřezu 0,5 mm² tři metry.
• Celková délka pohyblivých přívodů nemá překročit 50 m. Pokud je nutné mít přívod delší, musí se zajistit spolehlivé působení ochrany před nebezpečným dotykem. Opět řeší normy.

 
Dále bychom měli zkontrolovat pohyblivý přívod na velikost impedance smyčky a tím i vypínací proudy. Mohlo by se stát (a teď nepřeháním), že po připojení padesátimetrového prodlužováku o průřezu vodiče 0,35 mm² na zásuvku jištěnou pojistkou 50 A, z prodlužováku při zkratu zbudou jen dva rozžhavené dráty. A nic nevypadlo. Pojistky nereagovaly. Pochopitelně. Prodlužovák měl tak velký odpor, že zkratový proud byl menší než vybavovací proud pojistek.
 
Jak mohou být připojeny spotřebiče s pohyblivými přívody.

Povolené kombinacepřipojení.
 
Předměty první třídy.
Mají všude alespoň pracovní izolaci a ochrannou svorku nebo ochranný kontakt. Sem spadají také prodlužováky, které musí být v jednofázovém provedení vždy třívodičové.
 
Předměty druhé třídy.
Jsou elektrická zařízení s dvojitou nebo zesílenou izolací a které nemají zařízení k připojení ochranného vodiče. Tolik text. Předměty druhé třídy poznáme podle normalizované značky na výrobním štítku. Jsou to dva soustředné čtverce. Jedině tyto spotřebiče mohou být připojeny k síti bez ochranného vodiče a mít jen dvoukolíkovou zástrčku.
 
Barvy vodičů.
 

• L - fázový vodič - - barva černá nebo hnědá
• N - nulový vodič - světle modrá barva
• PE - ochranný vodič - kombinace barev žlutá / zelená
• záporný pól - barva tmavě modrá
• kladný pól - barva červená

Příklady značek předmětů druhé třídy (dva soustředné čtverce)
 

Sečteno a podtrženo:   Z uvedeného tedy vyplývá. Když prodlužovák, tak zakoupený v kamenném obchodě, nikoliv z Dálného východu nebo Itálie. Pokud prodlužovák vyráběný, tak odborníkem.   Pozor! Ne každý elektrikář je odborník!   Ale odborníky prosím tímto o shovívavost. Chtěl jsem věci krátce podat tak, aby byly co nejsrozumitelnější.

 
Tak nevím. Připadá mi, že jsem se zbláznil. Jen jsem dopsal článek, vyskočila mi tato zpráva ČTK. Skutečně nevím co k tomu dodat. Snad jenom to, že nejlepší asi bude požádat o prodlužovák známého elektrikáře a nic hotového nekupovat. Vůbec mi není jasná role EZÚ nebo jiné zkušebny při certifikaci. A pokud výrobek neměl certifikaci, jak je možné, že se dostal do prodeje.
 

Česká obchodní inspekce (ČOI) zakázala prodej nebezpečného prodlužovacího kabelu, u něhož hrozí riziko zásahu elektrickým proudem, popálení či požáru. Prodlužovačku prodávaly hobbymarkety Hornbach, Baumarkt či společnost Ferona.

“U tohoto výrobku je
nebezpečí úrazu elektrickým proudem, popálení a požáru. ČOI doporučuje spotřebitelům, pokud si výrobek zakoupili, aby ho ve vlastním zájmu přestali používat,” varovala ČOI.

Výrobcem nebezpečné prodlužovací šňůry je podle ČOI česká firma Munos z Brtnice. Prodlužovací přívod má označení 2P+PE, model Basic 1002041.

Vidlice prodlužovací šňůry má podle odborníků špatnou konstrukci. “Do zásuvky ji lze zasunout i obráceně. Vzniká nedokonalý kontakt jak s pracovními kolíky, tak s ochrannou dutinkou. Nedostatečná je i odolnost kabelu v místě vstupu do vidlice proti otáčení,” uvedla ČOI.

18.12.2007 15:20 - PRAHA Novinky, ČTK

 
Po této zprávě zkrátka musím ukázat co používám já. Jsou to vojenské komponenty posháněné po různých armyshopech, burzách i v Holicích. Všechny byly nepoužívané. Sice nemají označení CE ani ISO ale krytí těchto armatur je IP66. To znamená odolné úplně proti prachu a také proti stříkající vodě z libovolného směru. Řadové zásuvky na druhém obrázku mají těleso z gumy a jsou výrobkem firmy LEGRAND. Jejich celkový příkon může být až 3,5 kW. Dosud jsem za mnoho let s touto výzbrojí neměl nejmenší problém ať už při provozu ze sítě nebo z agregátu.
 
Je jasné, že toto nepoužívám třeba na sekačku. Tam mám prodlužovák s koncovkami také od firmy LEGRAND a také s gumovým tělesem. Tyto koncovky mají velice dobře řešeno uchycení kabelu proti vytržení a jsou zhotoveny prvotřídním způsobem. Pro ilustraci jsou na posledních dvou obrázcích. Použitý kabel má značení CGSG 3C 1,5. Prodlužovák vždy před zimou očistím a ošetřím glycerinem. Na to, že je v používání už deset let a nezachází se s ním zrovna v rukavičkách, je jeho stav vynikající. Počítám, že ještě dalších deset let bez problémů vydrží.

 
Názorný obrázek je z katalogu chráničů firmy SIEMENS
 

Autor článku: OK1CJB