Moje objevené “Ameriky”

Nápravové diferenciály, jejichž úkolem je vyrovnávat rozdíl otáček vnitřního a vnějšího kola nápravy při průjezdu zatáčkou, rozdělují ale hnací sílu náprav na jejich kola právě opačně, než jak by bylo potřeba - u odlehčeného kola hnací sílu přidávají a kolu více zatíženému hnací sílu ubírají, takže mohou nastat okamžiky, kdy se model zastaví s protáčejícím se jedním kolem na každé nápravě.
 

Mně se ale nechtělo jednak za něj vydávat tolik peněz a, protože nemám soustruh, nechtělo se mi ani někomu zadávat jeho výrobu. Rozhodl jsem se proto vyrobit uzávěrku diferenciálu, přičemž jsem si dal podmínku, aby bylo možné kdykoli vrátit diferenciálu jeho funkci.

Jako první mě napadla dětská plastelína, ale představa, jak ji těžko vydloubávám z diferenciálu, mě vedla k dalšímu hledání.

První materiál, kterým jsem skutečně diferenciál vyplnil, byl silikonový tmel. Líbila se mi představa, že jeho pružnost bude “vychytávat” špičky namáhání, při prudkém odlehčení nebo naopak zatížení jednoho kola nápravy. Nedomyslel jsem ale, že diferenciál je víceméně hermeticky uzavřený, takže se do něj nedostane vzduch, potřebný k jeho vytvrzení, tudíž jsem ho po pár dnech vydloubával, jako bych v diferenciálu měl tu plastelínu.:-D

Začal jsem proto laborovat s dvousložkovým tmelem. A tady vám předkládám postup, ke kterému jsem po několika pokusech nakonec dospěl:

Předesílám, že při dodržení doporučeného postupu jsem neměl s demontáží diferenciálů z modelu žádný problém.

• Nejprve jsem všechna místa předpokládaného dotyku s tmelem vystříkal olejem, aby jeho mastnota zabránila jejich spojení s tmelem.

  Doporučuji vyjmout všechna těsnění. Netuším, jak při krátkodobém účinku oleje, ale v mém případě, kdy byla vystavena působení oleje delší dobu, zvětšila svůj objem, takže je nebylo možno vtěsnat do pro ně vymezených prostorů.

• Původní konzistence dvousložkového tmelu byla příliš tuhá, takže se špatně přizpůsoboval relativně komplikovanému předpokládanému tvaru, proto jsem ho změkčil pár kapkami ředidla na epoxidové nátěry (S 6300) a po té ho namotal kolem osy satelitních kol, které jsem pak vložil klece diferenciálu.

• Pomocí druhého hnacího kola jsem satelitní kola i s tmelem zamačkával do klece diferenciálu, přičemž jsem postupně odebíral přebytečný tmel. Před konečným sešroubováním je dobré zachovat rovnoběžnost uchycovacích ploch na konci os hnacích kol. Je to důležité při zpětné montáži diferenciálů do modelu.

• Po vytvrzení tmelu jsem diferenciál znovu rozebral a oddělil jednotlivé prvky od sebe. Na několika místech, kde tmel “přetekl”, jsem ho musel odškrábnout.

  Každopádně, od tohoto okamžiku se mohu kdykoli rozhodnout, zda “vypnout” diferenciál, nebo mu navrátit jeho funkci.

Sečteno a podtrženo:

Na diskuzi jsem se až dodatečně nalezl podobný postup, kdy dotyčný vyplňuje prostor klece diferenciálu cínem, přičemž počítá s tím, že pro případ obnovení funkce diferenciálu koupí nová ozubená kola.

Pro případ zachování alespoň částečné funkce, vyplňují někteří modeláři diferenciál co nejhustší silikonovou vazelínou, ev. “XINTEC SUPER IMPACT Mazadlo s příměsí mazného oleje No. 647442-54-7 a 12% teflonu”.