O co jde v životě

 

 
Nedávné období, které bylo pro mě konkrétně obdobím osobního vypětí a nepříjemných změn, mě přimělo k malému zamyšlení a jakémusi novému úhlu pohledu na všeobecně známé moudro našich předků, shrnuté do věty: “pokud nejde o život, jde o hovno”.
 
Omlouvám se puritánům za použití tohoto slůvka (jehož emocionální náboj, zdá se, vnímají dnes už i malé děti ve školce, kterým jeho vyslovování přináší navíc rozkoš konzumace zakázaného ovoce, protože od dospělých, u kterých to slovo i tu “správnou”:-D intonaci slýchávají, totiž vědí, že “to se neříká!”:-D), ale jakýkoli jeho “slušný” ekvivalent v mých očích rozmělňuje pregnantnost celkového vyznění této lapidární pravdy:-)
 

 
Již dávno jsem si všiml toho, že na tutéž životní situaci reagují různí lidé různě. Teprve ale díky Zdeně Fantlové, která přežila holocaust a která to velice trefně popsala, jsem si uvědomil, že především podle reakcí na situace vůči člověku nevstřícné se dají lidé roztřídit do dvou hlavních směrů, a to na “oběti” a na “pozorovatele”. Lidé pak, kteří si připadají jako oběť, se nakonec obětí i stávají. Cítit se jako oběť totiž ubírá energii, takoví lidé se jednak cítí ukřivděně a jednak mají strach, takže nakonec nepříznivé situaci podlehnou. Kdežto pozorovatelé pro ně nepříznivou situaci vnímají, jako by se jich netýkala, a jsou ve své podstatě zvědaví, jak to s nimi dopadne. Vlastně je to pro ně celé jen dobrodružství:-)
 
Díky ní jsem pochopil, že můj dosavadní přístup, který jsem si sám pro sebe kdysi dávno nazval “vnímat život jako operetu” a díky kterému jsem se cítil tak trošku “divný”, je vlastně jen jednou z kýžených forem člověka “pozorovate”. Ne, že by se mi to vždycky dařilo, ale alespoň se o to vždy pokouším, tj. uvolnit se, jaksi se vnitřně opustit a dívat se na sebe i vše kolem jakoby z vnějšku (jako na filmové plátno nebo televizní obrazovku) a být zvědavý na to, jak to dopadne:-)
 

 
Sečteno a podtrženo:
 
Takže, podívám-li se tímto úhlem pohledu na v úvodu citovanou lidovou moudrost, přičemž uplatním-li její logiku do všech důsledků, pak mi vychází pro existenci nás lidí na tomto světě poněkud nepatetické zjištění:
 

  • Pokud nejde o život, jde o hovno
  • To, jestli šlo o život, člověk ale zjistí, až když je po všem - pokud člověk nepřežije, může mu to být jedno, a pokud přežije, o život nešlo!:-D
  • Vezmeme-li tato tvrzení do důsledků, pak dospějeme k pro mnohé překvapivému zjištění, že celý život, kromě té poslední chvíle, jde o hovno!:-D

 

 

24.2.2010

 
 
 

Co je nového u kamarádů:



  • Žádné novinky nejsou dostupné.