|
|
Havárie letadla s polským prezidentem mi připomněla jinou havárii letadla před téměř 80 lety (dne 12.7.1932 totiž zahynul s osobním pilotem Jindřichem Broučkem při letecké katastrofě Tomáš Baťa), protože i když budou “oficiální” výsledky vyšetřování jakékoli, jsem přesvědčený, že to nebyl pilot, kdo se rozhodl o své vůli neposlechnout doporučení řídící věže, aby vzhledem k nepříznivým podmínkám přistál v Minsku nebo Moskvě.
Na druhou stranu ale rozumím tomu, že když už přijal toto (jak sám nejspíš musel vědět, že špatné) rozhodnutí, že pak nedokázal po 3. neúspěšném pokusu říci “kašlu na to, že se kvůli mě nestihne slavnostní obřad, nebudu dál provokovat OSUD, letíme do Minsku nebo Moskvy” a raději se pokoušel i počtvrté o nemožné, tj. přistát ve Smolensku…
|
|
|
|
Když už jsem se o něm zmínil, nedá mi to, abych nepřidal pár upřesňujících faktů:-)
Tomáš Baťa se narodil 3.4.1876. ve Zlíně. V roce 1894 založil se svými sourozenci obuvnickou dílnu. V roce 1904 odjel do USA. Po návratu zreorganizoval výrobu obuvi a postupně vybudoval svůj “stát ve státě” - měl mj. vlastní filmové ateliéry, kde např. začínali Kádar, Klos (mj. oskarový film “Obchod na korze”), Karel Zeman (“Vynález zkázy”, “Cesta do pravěku” a další), Hermína Týrlová (animované filmy - “Vzpoura hraček”, “Ukolébavka”, Ferda Mravenec” a další) a řada dalších filmových tvůrců, nebo výrobu letadel - poválečné slavné sportovní akrobatické letadlo “Trenér” je pokračovatelem úspěšných cvičných letadel, vyráběných v Baťově závodu v Otrokovicích.
Tomáš Baťa, jako pokrokový člověk, pochopil význam letectva i pro civilní obchod a využíval je pro urychlení obchodních cest do celého světa.
Tahle např. začala 10. prosince 1931.
|
|
|
|
Příčinou smrtí Lecha Kaczyńského, stejně jako Tomáše Bati, byla obvyklá velká chyba vlivných lidí, které se říká “arogance moci” - domnívají se totiž, že stejně, jako pro ně neplatí normální zákony (vždy se mi při podobných situacích vybaví scéna z filmu “Šíleně smutná princezna”, kdy král poruší svůj zákaz smíchu, za který byl právě potrestán jeden z jeho poddaných, a vypadá to, že i jemu bude vysázeno “pětadvacet”, zasáhne pohotově ceremoniář výrokem, že “dle paragrafu jedna se zákony vyhlášené Vaší milostí nevztahují na Vaši milost!”), mohou obejít nebo uplatit, či beztrestně porušovat i zákony přírodní. Ty jediné ale platí pro všechny stejně - přesvědčili se o tom nejen polský prezident, když v nepříznivém počasí přinutil (je lhostejno, zda to bylo jeho rozhodnutí nebo se jen nepostavil rozhodnutí své kamarily) pilota přistát, a Tomáš Baťa, když při nepříznivém počasí poručil naopak start letadla, ale např. před lety i Antonín Dubček, když jel po dálnici výjimečnou (protože měl oproti obyčejným smrtelníkům povolenu výjimku o neomezené rychlosti) rychlostí a nepřipoutal se (na to už výjimku z vyhlášky neměl, ale věřím tomu, stejně jako on, že by se nenašel policista, který by si jej dovolil za to pokutovat).
|
|
|
A na závěr nedokáži odolat ještě jedné asociaci inspirované následujícími obrázky:-)
|
|
|
|
Všechny revoluce tvrdí, že jsou tu proto, aby konečně byla rovnost mezi lidmi - nakonec se ale ukáže, že ti chytřejší využijí přirozenou touhu obyčejných lidí, “drobných pěšáků” revolucí, po svobodě a rovnosti k tomu, aby mohli být jen oni “rovnější”, než ti druzí.
Obrázek nalevo je z pohřbu Ferdinanda d´Este, který pojal za manželku hraběnku Chotkovou, příslušnici nižší šlechty, takže její mrtvé tělo muselo jet ze Sarajeva po atentátu s tělem svého mrtvého manžela tajně a katafalk pod její rakví byl proto při obřadu nižší.
Také jedním z hesel “buržoazní” revoluce byla právě “Rovnost”, ale fotografie z pohřbu T. Bati (obrázek napravo) ukazuje, že to až tak úplně vážně míněno nebylo. Osud mrtvého těla jeho osobního pilota J. Broučka, který zaplatil životem chybné rozhodnutí svého šéfa, příliš připomíná osud těla hraběnky Chotkové :-)
|
11.4.2010
