Reportáž z 5. závodu

RC Moto GP Čelákovice 2008
Když jsem se v neděli 28.9.2008 časně z rána prodíral z chaty autem hustou mlhou a palubní počítač mi hlásil teplotu -1 C pod vozem, přemýšlel jsem, zda zůstane zachována nepsaná tradice dne konání závodu s oblohou bez mráčku. Když jsem v Praze na Chodově nabíral kamaráda, Peťu Hanáka, který je autorem většiny fotek z této reportáže (pár jich je od Zdenka Hanzlíka), bylo už jasné, že nás 9 “pilotů” opět čeká krásný slunečný den. Nabízím vám tu pár postřehů z jeho průběhu:-)

Jako pokaždé, i tentokráte vše začalo tím, že si postupně každý našel to “své” místečko v boxech, řádně si ho “zateplil” k obrazu svému a pustil se do finální přípravy modelu před samotným závodem.



A zatímco se ostatní věnují jenom svým modelům a potřebám, na Pavlovi je, aby účastníky závodu řádně zaevidoval, vybral startovné a nachystal časomíru i nezbytný software s ní spojený.

Vždy se najde důvod k tomu vyzkoušet “nasucho” řádnou funkčnost modelu, pohladit ho, pomazlit se s ním a říci mu nějaké to laskavé slůvko, než ho modelář vypustí z bezpečí své hřejivé náruče samotný do tvrdé, mnohdy až surové životní reality mezi ostatní modely na dráze:-)
A když je vše nachystáno, modely v plné polní trpělivě čekají jen na to, kdy na ně přijde řada, je čas na to se vší vážností probrat předpokládané nástrahy trati, nejlepší strategii pro dnešní závod, anebo jen tak uvolněně poklábosit o čemkoli:-)

Pozdně letní sluníčko již nedokázalo po ránu zahřát dráhu natolik, aby studené pneumatiky od startu, než se jízdou ohřály, měly dostatečnou adhezi. Každý závodník to řešil dle své nápaditosti a možností - Pavel, jako nejlépe vybavený závodník, nasadil kola s pneumatikami s měkkou směsí. Já se nejprve pokusil model ohřát na své nahé hrudi…
… ale nakonec jsem využil konstrukce měřící smyčky a vystavil na ní model přímým paprskům slunce. Škoda že dokumentarista nezaznamenal, když ostatní začali následovat mého příkladu, kdy seděly na konstrukci modely jak slepice na hřadě!:-D
Nevýhodou, alespoň z počátku, mé metody byla skutečnost, že zatímco ostatní již měli své modely v klidu položeny na startovní čáře …
… já musel využívat své lehkoatletické průpravy z mládí a v poklusu zahřátý model v boxu dokompletovat pro jízdu.
Důkazy na to nemám, že by se ze strany Pavla jednalo o úmysl, ale faktem je, že obvykle právě jen mým modelem komíhal desítky vteřin před startem ve vzduchu tak, že se na sluníčku prohřáté gumy velmi intenzivně ochlazovaly, takže mi model první 2 kola, než se pneumatiky ohřály jízdou, v zatáčkách stejně klouzal!:-D
Pavel se opět ujal i role startéra …
… a my ostatní jsme se střídali v roli “pilotů” …
… nebo nahazovačů

Ještě než vás pozvu na to nejhezčí, tj. modely v akci, stojí jistě za to, porovnat styly jednotlivých “pilotů”.
Pro mě osobně má největší půvab Pepínova laxní ležérnost:-) Za zmínku jistě stojí i to, že oba nejrychlejší “piloti” ovládají své modely ze země.
Otázkou je, zda Tučňákovi při tom nepomáhá jeho z obrázku zjevná rybářská průprava:-D
Snad je z následujících obrázků patrné, jak se závod od závodu pilotní umění závodníků zlepšuje:-)










Přestávky mezi jízdami se věnujeme dobíjení akumulátorů, drobným i větším úpravám svých modelů i sdílení svých prožitků a zkušeností:-)

Kapitolou samou pro sebe je Pepíno - jeho radost ze života je přímo nakažlivá!:-D

S blížícím se vyhlašováním konečného pořadí, kdy Pavel poctivě sčítal a vyhodnocoval výsledky, ale dokonce zvážněl i jinak neutuchající smíšek Pepíno:-D


Každý řešil svou vnitřní nervozitu a očekávání podle své nátury:-)

Nejprve byly vyhlášeny výsledky toho dne, a pak hned následovalo vyhlášení výsledků za celou sezónu. Obojí vyhlašování probíhalo, jako ostatně celý den, ve vzájemně vstřícně přejném duchu a neustávající veselosti:-)





Sečteno a podtrženo: Hodnocení celého ročníku věnuji samostatný příspěvek, a tak bych rád zdůraznil jen jednu skutečnost: Hlavně pro nováčky má účast na závodu nezanedbatelný význam. Především pak přestávky mezi jízdami - novému kolegovi byl takto ostatními účastníky závodu během přestávek správně nastaven model a on sám byl za jejich pomoci postupně zbaven špatných návyků při “pilotování” modelu. Do té doby považoval nevstřícné chování modelu v důsledku špatného setupu i nesprávných návyků “pilotování” za normální. A kdyby nezavítal na závody, považoval by to za normální i nadále. Byl bych rád, kdyby tento fakt byl i pobídkou pro další samotářské milovníky jedné RC stopy k návštěvě některého ze závodů 2. ročníku RC MOTO GP Čelákovice, který se bude konat v příštím roce:-)
Na úvod závěrečné série obrázků, které se do reportáže nevešly, nabízím hru světla a stínu:-)