Přd časem jsem se názorově střetnul se skupinou zatvrzelých nevraživců vůči těm, kdo nezastavují motor setrvačníkem. A protože jsem se kdysi profesně zabýval motory nákladních automobilů, nedalo mi to, a já čas, který od okamžiku střetu uplynul, věnoval shánění informací jak u výrobců, tak zkušených modelářů, které jsem završil návštěvou katedry spalovacích motorů ČVUT.
Výsledek svého “bádání” vám tu předkládám v následujícím textu.
|
Nejprve si řekněme, že se v první části budeme bavit o zastavování malého modelářského spalovacího motoru z volnoběžných otáček.
|
V režimu volnoběžných otáček je malému modelářskému spalovacímu motoru lhostejné, jak ho zastavujeme.
|
Malé modelářské spalovací motory jsou vysokootáčkové (minimálně cca 25 000 otáček/min). Průběh kroutícího momentu v závislosti na otáčkách je u takových motorů velmi strmý, takže je při volnoběžných otáčkách zanedbatelný, a to je hlavní důvod, proč lze malý modelářský spalovací motor zastavovat bez škodlivých následků i pomocí setrvačníku.
Pokud bychom tedy chtěli sestavit pořadí ohleduplnosti jednotlivých způsobů zastavování, přestože mezi nimi není při zastavování z volnoběžných otáček motoru žádný znatelný rozdíl, pak by bylo následující:
- uzavření přívodu vzduchu do karburátoru, což je ale obvykle technicky velmi špatně realizovatelné
- ucpání výfuku (potěšilo mě zjištění, že ucpání výfuku je jedním z diagnostických postupů při určování stavu opotřebení “dospělého” motoru - pokud se nezadusí a běží dál, je příliš opotřebovaný)
- uzavření přívodu paliva
K tomu malé vysvětlení:
Po diskuzi s jedním návštěvníkem tohoto webu, který argumentoval tím, že malé modelářské dvoudobé spalovací motory jsou mazány olejem obsaženým ve směsi paliva, připouštím, že uzavřeme-li přívod paliva, omezíme i přísun dalšího oleje do motoru a ten se hůře maže. A tak jsem, navzdory svému přesvědčení, zařadil uzavření přívodu paliva do motoru až za ucpání výfuku.
Rozhodně totiž odmítám (stejně jako někteří výrobci motorů - viz. např. vtipné škrtítko palivové hadičky modelů Traxxas na obrázku) představu, že motor jede okamžitě nasucho.
Olej totiž, oproti palivu, díky své vazkosti ulpívá na povrchu součástek a maže tudíž i v době, kdy už v motoru není palivo.
|
- zabržděním setrvačníku, které se od ucpání výfuku liší jen tím posledním výbuchem ve válci navíc před definitivním zastavením motoru.
Jiná situace je v okamžiku, kdy je potřeba zastavit malý modelářský spalovací motor, který se rozeběhl do otáček, které se blíží otáčkám maximálním.
Tady už nelze zanedbat vliv prudkého nárůstu výkonu a především kroutícího momentu, kdy zastavování motoru bržděním setrvačníku má již nezanedbatelný vliv na snižování životnosti motoru, kdežto předchozí tři způsoby zastavování zůstávají stále v oblasti ohleduplnosti, přičemž ucpání výfuku je z nich nejdostupnější a především nejpohotovější, což je v takových havarijních situacích velmi důležité.
V průběhu svého “bádání” jsem u žádného výrobce motorů nenarazil na písemné vyjádření JAK zastavovat jeho motor, kdežto na obecné zkonstatování (jako např. u KYOSHO, výrobce motoru GS 15R, viz. návod - 237 kB), že při běhu motoru se nikdo nemá dotýkat rukama ani předměty rotujících částí (tj. i setrvačníku), lze narazit relativně často. Myslím si, že v této situaci je toto varování zcela na místě.
|
|
Sečteno a podtrženo:
V režimu volnoběžných otáček je malému modelářskému spalovacímu motoru lhostejné, jak ho zastavujeme. Pokud se ale tento motor, vlivem nějaké závady, rozeběhne otáčkami, které se blíží jeho maximu, pak zastavení motoru zabržděním setrvačníku je vůči motoru jednoznačně škodlivé, kdežto zastavení ucpáním výfuku je srovnatelné se zaškrcením hadičky přívodu paliva do karburátoru, přičemž je ale obvykle snáze dosažitelné, což je v takové situaci rozhodující.
|
6.2.2006 a 10.5.2007
|
