|
 RC model offroadu není nijak malý a ani skladný a, je-li vybaven spalovacím motorem, ani nejčistší. Velmi brzy proto vyvstane potřeba nějaké přepravky. Zatím jsem, a to teprve nedávno, narazil na jediný případ profesionální tašky (na HPI Savage), jinak to každý řeší po svém. Někdo si přizpůsobí plastový kufr na nářadí, kterých se teď prodává relativně značné množství, ale vzhledem k tomu, že nejsou dělány modelům na míru, je třeba vzít kufr větší, než je model, a to znamená u rozměrnějších modelů přepravku zbytečně neskladnou. Mně blízké řešení je vyrobit si přepravku na míru, např. z komůrkového plastu. Je to materiál sympatický - lehký a snadno opracovatelný, přitom ale mechanicky velmi odolný a relativně snadno spojovatelný. Z mého pohledu má jedinou nevýhodu - není nejlevnější.
Já vám tady nabízím svůj způsob výroby přepravek na míru, a to nejenom pro modely. Předesílám, že jsem člověk, který dává přednost funkčnosti před finišem. Přiznávám, že je to projev mé pohodlnosti, kterou si zdůvodňuji tím, že vzhled věcí by neměl přitahovat zloděje a pokud mi je ukradne (např. mé oprýskané kolo složené z kvalitních součástek), pak jen proto, že je opravdu potřebuje, no a pak se také vymlouvám, že věci mají sloužit mně a nikoli já jim. Předesílám to jen proto, že podle toho vypadají i mé přepravky.
|
|
 Celý život mě fascinuje materiál, který Číňané vymysleli někdy kolem počátku našeho letopočtu a který je lidmi velmi nedoceňován, byť v současné době, která dbá na ekologii a recyklaci, prožívá především v obalové technice jistou renesanci. Tím materiálem je papír, a to v podobě tzv. lepenky (upřednostňuji lepenku vícevrstvou). Podobně jako komůrkový plast, který se jí inspiroval, je při dostatečné mechanické odolnosti lehká, snadno opracovatelná i jednoduše spojovatelná a navíc se dá sehnat zadarmo. Pro mě má pak velikou výhodu v tom, že nemusím nic proměřovat, nic skicovat a mohu doslova “šít” bednu na míru pro co potřebuji - stačí mi k tomu jen nůžky, ostrý nůž (nejlépe výtvarnický, který se brousí postupným ulamováním čepele), dlouhé pravítko (nebo cokoli delšího s rovnou hranou - dřevěná lať, hrana stolu a pod.) pro dlouhé řezy a ohyby, lepidlo (nejlépe dispersní - např. Herkules), štětec a papírová lepicí páska (nejlepší je vyztužená provázkem). Velmi exponovaná místa, např. spoje na tupo na obvodu bedny, kde se trhá papírová lepící páska, spojuji pomocí vteřinového epoxidového lepidla. Dělám-li ale přepravku na krátkodobé použití, s oblibou spojuji lepenku pomocí sešívačky - je to rychlé a účinné.
Zde je tedy můj postup:
|
| Nejprve vyhledám bednu, do které se přepravovaný objekt vejde co možná nejtěsněji - pokud takovou bednu nenajdu, není problém příslušnou bednu rozebrat a zmenšit tak, jak je potřeba. Pak mi již stačí upravit výšku stěn podle vloženého objektu - nechávám si ale přebytek materiálu, protože výztužemi a výplněmi se vnitřní výška zkracuje. Pro Baja King mi vyhověla bedna od UPSky a pro Minimonster krabice od kancelářských papírů.
|
|
|
|
|
Pro celkové zpevnění přepravky lepím na původní bednu ještě jednu vrstvu lepenky (na dno přidávám klidně i vrstvy dvě) - podle “těsnosti” umístění modelu buď vně anebo dovnitř bedny. Dno obvykle vyztužím z obou stran - u přepravky RC modelu motocyklu RadioShack Honda CR250R jsem využil tvarované dno z původní krabice, kolem kterého jsem udělal krabici novou, přičemž jsem prostor mezi původním tvarovanym dnem a dnem nové krabice vyplnil PUR pěnou.
|
|
|
Snažím se při tom dodržovat zásadu, aby směr vln papíru uvnitř dodávané vrstvy byl kolmý na směr vln uvnitř lepenky vyztužované bedny. Tady se naplno uplatňuje výhoda lepenky, že ji stačí jen přiložit (tam, kde to nejde - obvykle uvnitř bedny, přiložím a zohýbám kancelářský papír, ze kterého následně vyrobím šablonu, kterou položím na lepenku a tu patřičně zmenším a naohýbám) a nůžkami nebo nožem zkrátit na požadovaný rozměr a jednoduše přilepit, anebo rovnou přilepit a pak teprve zkrátit na potřebný rozměr.
Obvykle bývá součástí obalových beden materiál, který zajišťuje obsah proti samovolnému pohybu (polystyrén a pod.), který se snadno opracovává ostrým nožem a lze ho jednoduše přilepit tak, jak je potřeba, aby vytvořil vhodná vymezení polohy přepravovaných prvků a zamezil jejich možnému poškození.
Když už mám jistotu, že nebudu nic vlepovat nebo vkládat, upravím ostrým nožem definitivní výšku přepravky.
|
|
|
|
|
|
|
| Z lepenky lze např. i vyrobit, pokud je v přepravce dost místa, plato pro drobný materiál.
|
|
|
|
|
Jednou z možných nevýhod lepenky je, že voda jí rozmáčí. S přepravkou pro TAMYIA Baja King jsem si na sebe nezvykle pohrál - vnitřek jsem nalakoval, volné hrany utěsnil tmelem a vnější povrch natřel mou oblíbenou černou matovou, která milosrdně skryje mnohou nerovnost (popruhy jsou přichyceny sedlářskými nýty) …
|
|
|
|
… ale zdálo se mi to zbytečně drahé a pracné, takže jsem nakonec dospěl k povrchové úpravě polepením igelitovou páskou (lepím jí se zhruba 50% přesahem, a to ve dvou vrstvách, kolmo na sebe) - z hlediska vodoodolnosti je to stejně účinné, ale mnohem levnější a rychleji realizovatelné.
Pomocí samolepicích suchých zipů (chlupatou část dávám na dno, abych přepravku nemusel odtrhávat od koberce) pak mohu své přepravky i snadno štosovat - vrchní, menší je přepravka na drobnosti
|
|
|
|
29.4.2005
RC model offroadu není nijak malý a ani skladný a, je-li vybaven spalovacím motorem, ani nejčistší. Velmi brzy proto vyvstane potřeba nějaké přepravky. Zatím jsem, a to teprve nedávno, narazil na jediný případ profesionální tašky (na HPI Savage), jinak to každý řeší po svém. Někdo si přizpůsobí plastový kufr na nářadí, kterých se teď prodává relativně značné množství, ale vzhledem k tomu, že nejsou dělány modelům na míru, je třeba vzít kufr větší, než je model, a to znamená u rozměrnějších modelů přepravku zbytečně neskladnou. Mně blízké řešení je vyrobit si přepravku na míru, např. z komůrkového plastu. Je to materiál sympatický - lehký a snadno opracovatelný, přitom ale mechanicky velmi odolný a relativně snadno spojovatelný. Z mého pohledu má jedinou nevýhodu - není nejlevnější.
Celý život mě fascinuje materiál, který Číňané vymysleli někdy kolem počátku našeho letopočtu a který je lidmi velmi nedoceňován, byť v současné době, která dbá na ekologii a recyklaci, prožívá především v obalové technice jistou renesanci. Tím materiálem je papír, a to v podobě tzv. lepenky (upřednostňuji lepenku vícevrstvou). Podobně jako komůrkový plast, který se jí inspiroval, je při dostatečné mechanické odolnosti lehká, snadno opracovatelná i jednoduše spojovatelná a navíc se dá sehnat zadarmo. Pro mě má pak velikou výhodu v tom, že nemusím nic proměřovat, nic skicovat a mohu doslova “šít” bednu na míru pro co potřebuji - stačí mi k tomu jen nůžky, ostrý nůž (nejlépe výtvarnický, který se brousí postupným ulamováním čepele), dlouhé pravítko (nebo cokoli delšího s rovnou hranou - dřevěná lať, hrana stolu a pod.) pro dlouhé řezy a ohyby, lepidlo (nejlépe dispersní - např. Herkules), štětec a papírová lepicí páska (nejlepší je vyztužená provázkem). Velmi exponovaná místa, např. spoje na tupo na obvodu bedny, kde se trhá papírová lepící páska, spojuji pomocí vteřinového epoxidového lepidla. Dělám-li ale přepravku na krátkodobé použití, s oblibou spojuji lepenku pomocí sešívačky - je to rychlé a účinné.
