Rád citovávám kamarádův výrok: Dítě je ta nejlepší hračka. Má jen jednu nevýhodu … Nedá se vypnout! :-D
A i když se mi stýská po dennodenním spolubytí se svými dětmi, když byly dětmi:-), užívám si svých vnoučat podle citovaného výroku - když je chci “vypnout”, vrátím je jejich rodičům:-D
Každopádně díky své čerstvě narozené vnučce (vlastně “modelu” člověka v měřítku 1/4:-D) jsem objevil, zdá se, další “ameriku”. Oproti jiným “amerikám” na tomto webu, tahle sice nikoho nepoučí, ale neznalé snad potěší stejně, jako potěšila mě:-)
|
|
Nemohu si pomoci, ale já jsem stále fascinovaný tím, kam medicína pokročila, protože když se narodila sestra (je o 8 let mladší, než já), tak když jí maminka přinesla domů, mohli jsme se k ní (včetně maminky) přiblížit jen s čerstvě vyžehlenou rouškou před pusou.
Když se narodily moje děti, mohl jsem s manželkou v porodnici komunikovat jen přes okno. Myslím, že tuto situaci, kdy před porodnicí stojí kupa otců i prarodičů (mám na mysli rodiče rodiček :-D) a pokřikují na sebe s rodičkami, které se vyklání z oken, lze občas zahlédnout i v některých filmech pro pamětníky. Ale když byly děti doma, roušku už nikdo nepožadoval:-)
No a teď se vnučka ráno narodila a odpoledne nám ji v porodnici půjčili klidně na hraní!
A že jsem tím objevil “ameriku”, soudím z toho, co mi napsala kamarádka: “Akorát nevím, proč se divíš, že vás pustili do porodnice. Od devadesátého je to norma:-)))”
|
Sečteno a podtrženo:
Myslím, že nejlépe to vystihla moje sestra, když mi napsala: “To víš, konečně lékaři zjistili, že narození dítěte není nemoc a úplně sterilní prostředí dítěti po narození vlastně nepomůže k lepšímu zdraví. A to že se může hned setkat hned s těmi nejbližšími je úplně úžasné. Nevím jestli to to mimčo vnímá, ale ti dospělí okolo určitě.”
Za sebe mohu říci, že já jsem si to opravdu užíval:-)
|
9.3.2009
