Když jsem syna poprosil o pózování pro instruktážní fotku, poněkud posměšně se podivil, zda se nebudu stydět uvést tuhle “objevenou ameriku” na svůj web :-D
Jenomže já si říkám, že bude více lidí než já, kterým tahle objevená amerika může usnadnit nějaké to jejich lokální budování. Zvláště, když vezmu v úvahu, že nebýt synka, nejspíš by u mě už zůstala zapomenuta a zasuta kdesi hluboko ve vzpomínkách na dětství, kdy díky změně pracovní soboty na nejprve občasnou sobotu “volnou” a posléze pravidelnou sobotu nepracovní se začalo okolí osamocené chaty mého děda z doby 1. republiky zaplňovat chatami novodobých chatařů. A ty chaty byly samozřejmě budovány svépomocí - to bylo nějakých náběrů zeminy lopatou! :-D
|
|
|
Pouze ten, kdo to zažil, ví, že existuje jen málo situací, které dokáží tak rychle a tak dokonale zbavit chlapa zbytku jeho sebevědomí, jako je okamžik, kdy se mu s ubývajícími silami v rukou protočí pevně uchycená násada lopaty, když její list narazí na kámen, který se vzpříčil o podklad :-D
Řešení je přitom velice prosté (alespoň v případě, kdy můžeme zeminu skopávat na stále stejné místo) - na podklad, ze kterého zeminu nabíráme, umístit dostatečně rozměrnou pevnou hladkou plochu :-)
Ideální je plát plechu, ale stejně tak dobře poslouží kus prkna, dřevotřísková nebo, jako v tomto případě, OSB deska.
Nám dokonce relativně dlouho dokázala posloužit i laminovaná sololitová deska.
|
7.8.2011
