TeamLosi Micro-T Stadium Truck RTR 1/36 (LOSB0230) |
TeamLosi Micro-T Stadium Truck RTR 1/36 je, z mého pohledu ten nejideálnější model pro člověka, jako jsem tá, tj. takového, který prahne po zážitcích RC automodeláře, ale může modelařině věnovat jen velmi málo času.
Svou velikostí (přesnější by bylo “malostí” - mnou vyrobená přepravka má rozměry 28×19,5×9,5cm!) totiž umožňuje mít ho téměř kdykoli k dispozici (nedávno jsem ho měl s sebou dokonce i na služební cestě a do sytosti jsem se s ním “vyřádil” i v hotelovém pokoji, a to včetně pokračování prací na jeho konverzi na dakarskou Tatru).
Při tak intenzivním provozu modelu je ale jen otázka času, kdy bude nutno vyčistit a promazat, tzn. rozebrat, hnací mechanizmus a především pak diferenciál. Přičemž složit diferenciál zpět se zaručením dokonalých souosostí rotačních součástí a přesných vůlí mezi nimi a umístit ho do modelu bez potřebných přípravků je téměř nemožné - na konci tohoto příspěvku vám ale poradím, jak na to, resp. jak to dělám právě já
|
Jako strojaře mě od samého počátku vlastnictví tohoto modelu nejvíce zajímaly konstrukční triky a finesy, pomocí kterých tvůrci modelu docílili z mého pohledu tak vynikajícího výsledku.
Nejvíce mě nadchnul a uchvátil právě planetový diferenciál. Mj. i proto, že využívá prvek, se kterým jsem se naposledy setkal ve skanzenu - jedná se o paleční kolo (prvek “B”), které od středověku roztáčelo svými palci mlýnská složení (mlecí soustrojí). Konstruktéři modelu použili z prostorových důvodů místo kol se šikmými zuby právě dvě paleční kola o průměru 7mm na kterých jsou čelně drobné palce tvarované tak, aby podobně jako kdysi do vřetenového kola (prvek “C”) mlýnského složení mohly zde zabírat do ozubení satelitů diferenciálu v podobě 4 kol, která ale mají místo vřeten přímé zuby.
Klec diferenciálu tvoří ozubený věnec se dvěma dvojicemi vnitřních vybrání (každá z jedné strany). Do těch zapadají konce os dvojice satelitů. Tyto osy se satelity pak zasunutím proti sobě z každé strany věnce, a to kolmo na sebe, do sebe zapadnou svými vybráními tak, že vytvoří s věncem jeden pevný celek.
Popis zní relativně jednoduše, ale k sestavení diferenciálu potřebujete dobrý zrak (nebo, v mém případě, hodinářskou lupu), pinzetu a (opět v mém případě:-D) kupu trpělivosti.
A i když diferenciál správně smontujete, nemáte, jak jsem upozorňoval v úvodu tohoto příspěvku, ještě vyhráno. Díky velmi malým rozměrům je dosažení souosostí rotačních součástí a přesných vůlí mezi nimi téměř nemožné, mj. i proto, že nerovnoměrné utažení šroubků (jak spojujících skříň převodovky-diferenciálu, tak i přichycující ji k podvozku) dokáže zkroutit správně sestavenou skříň převodovky-diferenciálu natolik, že lze docílit až stavu, kdy motor nedokáže ani otočit hnacími koly modelu.
Přesto existuje relativně jednoduchý způsob, jak lze bez přípravků skříň převodovky-diferenciálu tohoto modelu nejenom správně sestavit, ale i připevnit k podvozku. Tento postup vychází ze zde již publikované “objevené ameriky”, jak smontovat (nejenom) zubové čerpadlo):
Nejprve tedy sestavím skříň převodovky-diferenciálu a přichytím ji jak ke zbytku hnacího mechanismu, tak i k podvozku. To vše ale s nedotaženými šroubky. Pak propojím akumulátor přímo s motorem. Motor nechám po celou dobu dokončování montáže bežet a pustím se do postupného dotahování šroubků, přičemž naslouchám motoru a jakmile uslyším třeba jen náznak poklesu jeho otáček, buď šroubek mírně povolím, nebo před jeho dalším utahováním začnu různě páčit sestavou skříně převodovky-diferenciálu s jejím uchycením k podvozku, a to tak, aby se otáčky motoru vrátily do původního stavu.
Nejprve utahuji šroubky skříně převodovky-diferenciálu (na obrázku vpravo nahoře jsou to ty tři neoznačené šroubky).
|
Pak pokračuji šroubky uchycení hnacího mechanismu k podvozku, tj. šroubek označený šipkou na obrázku vpravo nahoře a neoznačené šroubky na obrázku vlevo.
|
Nakonec dotáhnu zbylé šroubky (na obrázku vlevo nahoře označené jako 2 a 3, a to v uvedeném pořadí) a nakonec neoznačené šroubky na obrázku vpravo).
|
Podobně postupuji, pokud začnu cítit mechanické odpory v hnacím mechanismu - povolím všechny zmiňované šroubky, propojím akumulátor s motorem, nechám hnací mechanismus “usadit” a opět šroubky zde uvedeným způsobem postupně utáhnu.
21.5.2007