|
||||
Tady jsem jen jako ukázku "rovnoběžnosti" diskuze, tj. dvou monologů, zaznamenal autentickou úvodní část dnes již na jednom diskuzním fóru smazané své diskuze s jedním z jejích moderátorů. Úvod je poněkud nelogický, protože moderátor smazal můj úvodní příspěvek a svůj následný, ve kterém mě vyzýval k větší skromnosti a doporučoval mi, ať nejprve vyzkouším oba způsovy (zastavením setrvačníku nebo ucpáním výfuku) 100 krát a pak ať píši příspěvky na toto téma. Smazal je dříve, než jsem je stačil zaarchivovat, takže tu uvádím jeho maily, kterými mi zdůvodňoval, proč můj příspěvek smazal (proč smazal svůj následný, mi zatím nikdo nevysvětlil) a které mají obdobnou vypovídající hodnotu. | ||||
Pokud jde o to vyzkoušení 100x, to udělali od dob vzniku pístového spalovacího motoru mnohem vícekrát jiní, včetně podrobných měření průběhu tlaků ve válci a mechanických sil namáhajících jednotlivé díly motoru, které pak mj. publikovali v učebnicích pro údržbu a konstrukci těchto motorů a o jejich poznatky jsem se ve své argumentaci opíral. Uznávám, že tak činili na motorech od 50 ccm výše, takže je klidně možné, že pro motory malých kubatur to neplatí - mě zajímá, co to způsobuje, ev. proč tomu tak je, ale to jsem se z vašeho příspěvku nedozvěděl:-)
kazdopadne z puvodni reakce jak zastavit moror, si stojim za tim ze v pripade ucpani vyfuku vs. zastaveni setrvacniku je setrvacnik to ejsetrnejsi ... bavime li se zastavenim setrvacniku ve volnobehua ne v plnych otackach uderem kladiva
U toho platí, že možné maximální síly, kterých lze dosáhnout u obou způsobů zastavení se velice liší - při zastavení setrvačníkem, pokud je píst v horní úvrati těsně po výbuchu směsi a kdy má expandující plyn minimální místo na rozpínání, pak jeho účinky odpovídají vámi citovanému úderu kladivem - především na píst a klikové ústrojí. Kdežto při ucpání výfuku u dvoutaktního motoru, i když dochází k postupnému "zahušťování" směsi palivem, které ale po každém výbuchu vyhoří a ve válci jen postupně ubývá kyslík, až nakonec nedojde ke vznětu, přičemž ale namáhání motoru odpovídá standardu - přebytečný tlak má jednak kam expandovat a navíc v dolní úvrati odfouknout do sání.
Může mi tedy někdo vysvětlit, co způsobuje, že v případě zastavení modelářského modelu v horní úvrati těsně po výbuchu směsi, je jeho namáhání menší, než když ho nechám chcípnout nedostatkem kyslíku ve směsi, takže píst, který nedokázal stlačit (síly, které ženou píst a současně namáhají píst a klikový mechanizmus jsou malé) setrvačností obsah ve válci až k horní úvrati, se prostě vrátí do úvrati dolní?
zadruhe! pokud nekdo zastavuje motor setrvacnikem, u motoru o objemu 2.11 - 2.5ccm se da zastavit klidne prstem! a motor se VZDY zastavi mezi dolni uvrati a kompresem!
u motoru 3.5 a vic se zastavuje motor bud spickou boty, nebo specialnim pritlacnym zarizenim jako je treba v HPI savage!
kazdopadne u zastaveni motoru setrvakem se motor zastavi v horni uvrati tak zridka jako ma clovek na zavodnim okruhu sanci ze mu auto prejede parni valec
nekdy se nevyplaci vymyslet jiz vymyslene
To, že to udělat lze, nevysvětluje, zda je to šetrnější, či nikoli. Pokud píst zastaví po výbuchu kdekoli nad dolní úvratí, kde nejsou otevřeny výfukové a sací kanály, jsou tlakové poměry díky expandujícím spalinám ve válci vůči motoru nešetrnější, než když se tam píst zastaví nedostatkem setrvačné síly sám od sebe.
Pro představu, co se v tak malém motorku nejspíš děje, stačí zastavit dospělé auto bez sešlápnutého plynu a se zařazenou rychlostí plným sešlápnutím brzdy - ta síla, kterou brzda vyvine, odpovídá síle prstu nějakého Goliáše, pro kterého je motor auta, jako pro náš prst motor modelu.
A pokud jde o téma fóra - zastavit motor ucpáním výfuku "lze" také a také už to někdo "vymyslel" - já to nebyl, já to jen převzal od těch, kteří tento způsob upřednostňují a kterým v modelařině také věřím. | ||||
Sečteno a podtrženo: Proti víře se těžko hledají argumenty :-) | ||||
|