|
||||
| ||||
Chvíli jsem ještě drandil, ale jezdec bez hlavy na mě nepůsobil příliš uklidňujícím dojmem, spíše strašidelně, a tak jsem ježdění nechal a rozhodl se opravit mu hlavu co nejdříve. Zakoupil jsem proto v drogerii UHU lepidlo na tvrdý plast a silikonový tmel bílé barvy (kterým se lepí skla akvárií) a pustil se do práce.. . |
||||
Nejprve jsem sejmul tělo jezdce z motocyklu. Pak jsem začal přilepovat "pozpátku" (oproti tomu, jak byly při pádu vylamovány) k hlavě jednotlivé vylámané části, tj. začal jsem pod bradou. A to až do okamžiku, kdy bylo možno zbylým otvorem ještě vložit krk. Protože jsem počítal s tím, že hlavičku zaplním silikonovým tmelem, abych jím jednak síly, které budou působít při budoucích pádech bodově na její povrch, rozprostřel na celou plochu hlavičky, ale zároveň jím přichytil hlavičku ke krku, vytvořil jsem na krku jakési "armování", aby hlavička na krku držela i něčím jiným, než v rámci možností (z hlediska původní pevnosti zcela nedostatečně) poslepovaným lemem kolem "vyboulení" krku. Omlouvám se citlivějším povahám, ale použil jsem "co dům dal", resp. co jsem našel ve svém "všehochuťovém" šuplíku. Jak máte možnost vidět, použil jsem jakýsi háček se závitem, na který jsem nasadil kus plastové destičky (ustříhl jsem jí z plata hmoždinek). Na takto upravený krk jsem nasadil hlavičku a přilepil k ní zbylé vylomené části, až na poslední velký kus zátylku. Nyní jsem hlavičku vyplnil silikonovým tmelem, který jsem do ní "pěchoval" špejlí tak, abych z ní vytlačil vzduchové bubliny a skutečně jí celou vyplnil. Pak teprve jsem přilepil i poslední vylomený kus hlavičky. Jak máte možnost vidět, nedoléhá zcela ideálně. Je to důsledek mé chyby. Nedomyslel jsem, že přebytek tmelu potřebuje někudy odtéci. Teď už vím, že stačilo do spodní plochy zátylku vyvrtat otvor. . |
||||
|