Jako kuriozitu si uchovávám dlouhou ocelovou pružinu určenou k "prošťuchování" vodovodních odpadů, kterou jsem si před lety pořídil ve snaze razantně s ní vyřešit "prošťuchování" ucpaných vodovodních odpadů, což býval celorodinný rituál, který neměl daleko k tomu, jako když strýc Podger věší obraz v knize Jerome Klapka Jerome "Tři muži ve člunu".
Bylo třeba ucpat všechny odtoky v bytě, přičemž každý člen domácnosti zodpovídal za to, aby ten "jeho" výtok udržel ucpaný. Já pak pouštěl hadicí z kuchyňského kohoutku tlakovou vodu do odpadu. Málokdo si asi dovede představit, jakou sílu má voda pod tlakem, když nemá kudy unikat. Než se nám podařilo špunt v odpadu "prošťouchnout", bývali jsme všichni více nebo méně zliti od hlavy až po paty.
Přítrž tomu neučinila v úvodu zmiňovaná pružina, ale teprve můj "objev" chemického přípravku, který se jmenoval "Krtek", což je vpodstatě, jak jsem se dozvěděl nedávno, louh (hydroxid) sodný, který se sice neprodává v tak elegantní nádobce, zato je ho za stejnou cenu mnohem více.
|
Upozorňuji, že při uskladňování, manipulaci i použití louhu je třeba dodržovat veškerá bezpečnostní opatření tak, jak je uvedeno na příbalovém letáku!
|
Takže dnes jen nasypu 1 až 2 polévkové lžíce louhu do odpadu vypouštěcím otvorem a přeliji to půl litrem vroucí vody. Přitom si dávám pozor, aby na mě necákla voda, která mnohdy, díky dost prudké reakci, šplíchá ven. Po té nechám 15 až 30 minut působit a pak propláchnu velkým množstvím vody - obvykle si přichystám kýbl plný vody, který leju do umyvadla nebo vany současně s vodou z roztočených kohoutků.
|
|