Pro mě jí objevil jeden ze čtenářů časopisu "Svět motorů", když reagoval na sérii smrtelných havárií na železničních přejezdech, která se tenkrát vyrojila (jednou z obětí byl i Petr Sepéši, který s Ivetou Bartošovou nazpívali jeden z tehdejších hitů “Knoflíky lásky”).

Ve svém dopise popsal jednoduchý recept, jak si pomoci, ocitne-li se kdokoli na přejezdu (ale i na jakémkoli jiném rizikovém místě) s vozidlem nepojízdným, protože mu nelze nastartovat motor.

Řešení je velice prosté: stačí zařadit rychlostní stupeň (nejlépe “jedničku”, “dvojku” nebo “zpátečku”) a otočit klíčkem zapalování! Vždyť startét je také motor!

Je to velice důležitá rada, kterou od té doby dávám neustále k dobru komukoli a věřím, že někdy někomu zachrání automobil nebo dokonce život.

Onen čtenář ve svém dopise popisoval příhodu, kdy mu “kleknul” motor u automobilu při návratu z chaty pár kilometrů od domova. Dojel proto domů s rodinou tramvají a s kamarádem se pro auto vrátil druhý den. Vyšroubovali svíčky, nasedli do vozidla, kamarád držel sepnutý klíček zapalování a pisatel dopisu “jel”. Postupně odřadil až na trojku a slušnou rychlostí “uháněl” ulicemi Prahy. Lidé se ohlíželi za nezvykle tichým Moskvičem (pro nepamětníky uvádím, že se mu přezdívalo “Leninovy sáně”) a oni byli během chvilky doma, kde jej pak opravili.

Důležitým poznatkem byla skutečnost, že startér se nezahřál ani tak, aby se na něm nemohla udržet ruka a dva roky stará baterie, vydržela po dobití sloužit ještě čtyři roky!