Nevím, jak ostatní obyvatelé Prahy, ale já obvykle pokaždé, když se snažím zaparkovat automobil poblíž svého bydliště, mám problém nalézt volné místo - někdy musím i několikrát objet blok a i tak velmi často parkuji hodné daleko od ideálního místa, takže mívávám problém, před následným odjezdem, si vzpomenout, kde jsem své auto naposledy odstavil.
Dnes ráno jsem, v rámci předvánočního úklidového "běsnění", vynášel v podpaždí z bytu odřezky a úlomky sololitu, abych je vyhodil do kontejneru, který je poblíž mého pracoviště.
Jen ten, kdo se o něco takového někdy pokoušel, dokáže posoudit, jak obtížné to je, protože ty desky se každá jinak vyklápí. Snaha uchopit vyklápějící se desku pod těžištěm, vede obvykle k tomu, že těžiště několika dalších desek se ocitnou mimo kontrolu, takže ke konci jsem nesl a stále více se marně snažil mít pod kontrolou jakýsi vějíř těchto desek, který mi trčel z podpaždí, přičemž ale jsem měl obě ruce plné tašek.
Na ulici bylo nasněženo, takže jsem nechtěl nic pokládat na zem, abych vnitřek auta neušpinil.
Došel jsem tedy ke svému zachumelenému autu, ekvilibristicky se mi podařilo vylovit z kapsy a zmáčknout dálkové ovládání zámků auta ...
... a na druhé straně ulice na mě zablikalo mé rozesmátě auto :-D |