| Úpravy podvozku KYOSHO 4WD Xanavi Nismo Skyline |
U mého KYOSHO 4WD Xanavi Nismo Skyline se na tom navíc podepisuje skutečnost, že se vlastně jedná o "kosmetickou" úpravu podvozku pro model cestovního vozu rallye v měřítku 1:10 (viz. tento manuál - 8MB), spočívající v pouhém prodloužení ramen na zhruba 1 a 3/4 původní délky. Vše ostatní, včetně úchytů pružících jednotek, zůstává na původních místech.
Domnívám se, že jízdní vlastnosti modelu, které mě tak vzrušují, jsou právě důsledkem této skutečnosti, a to i za cenu, že síly a především namáhání kroutícími momenty logicky vzrosly až neúměrně.
Samotná plastová ramena jsou pohyblivě připevněna k podvozku tak, že jsou v místě spoje, jak je patrné z obrázku, jen namáčknuta na ocelové kuličky, které jsou k podvozkové desce přišroubovány.
První problém v důsledku velkého namáhání podvozkových částí, se kterým jsem se setkal, bylo samovolné uvolňování ramen přední nápravy z těchto kuliček, což mělo nepříjemný důsletek - vypadla hnací hřídelka příslušné polonápravy. Naštěstí se mi ji podařilo pokaždé najít. Nemusím ale zdůrazňovat, že to bylo především v důsledku toho, že štěstí stálo při mně - samotná hřídelka v prachu a trávníku dráhy se moc neliší od pověstné jehly, kterou také není snadné nalézt v kupce sena.
Problém jsem nakonec vyřešil tím, že jsem pomocí průchozího (tzv. strojního) závitníku M3 proříznul závit celým vnitřním otvorem kuliček (samozřejmě, že jsem v jedné z nich závitník zalomil, abych si "ověřil", že je z kvalitního materiálu a tudíž neodvrtatelný) a z horní strany k nim pomocí krátkých (u mě konkrétně 7 mm dlouhých) šroubů připevnil půlkulové těsnění do přímých ventilů, které jsem koupil v instalatérských potřebách a které převzaly funkci dorazů s progresivní charakteristikou.
Protože přímo nad kuličkami jsou mohutné plastové stojiny, do kterých jsou zasazeny rozvodovky, musel jsem v místě, kde je málo místa, použít šroub se zapuštěnou hlavou a v místě, kde je dost prostoru, šroub s hlavou válcovou a podložku.
Také podvozková deska je, především v místech zúžení pro přichycení ramen náprav, vystavována namáhání na mezi své únosnosti.
Sám výrobce předpokládá nebezpečí ohybu podvozkové desky u zadní nápravy, kde se projevuje při doskocích modelu, ev. při jeho dopadech na zem, či při nekontrolovatelných "kotrmelcích" i vliv dynamických sil hmotnosti motoru. Snaží se tomu zabránit vzpěrou, která je ale přichycena jen namáčknutím plastových ok na kuličky, takže po prvních pár dopadech modelu na zadek plastová oka z kuliček vyklouzla a podvozková deska se definitivně ohnula. I když jsem jí narovnal, po další jízdách se ohnula znovu a hrozilo, že po několika "cyklech" ohybu a narovnání by se deska v místě ohybu ulomila. Bylo proto třeba jednat rychle.
Doma jsem našel kousek duralového plechu tloušťky 1 mm, který jsem vytvaroval podle zadní části podvozkové desky - nejprve jsem plechovou výztuhu nahrubo vytvaroval, pak do ní postupně vyvrtal potřebné otvory tak, že prvním otvorem jsem plech na pevno k desce přišrouboval, potom jsem vyvrtal diagonálně nejvzdálenější otvor a opět plech k desce pevně přišrouboval, pak už jsem odvrtal zbylé otvory a výztuhu dotvaroval.
Plechovou výztuhu jsem od podvozkové desky odšrouboval, plochy, kterými se stýkaly, jsem zdrsnil smirkovým plátnem, odmastil a slepil dvousložkovým lepidlem, přičemž jsem je k sobě pevně stáhul tím, že jsem přišrouboval potřebné prvky podvozku (motor, servo, držáky rozvodovky a kuličky kloubů ramen nápravy).
Jak se ukázalo, v otvoru podvozkové desky pro rozvodovku, kde jsem schválně výztuhu otvorem v ní nezeslaboval, mi přebývalo pár desetin milimetru materiálu. Ten jsem odškrábal pomocí již před mnoha lety ulomeného jehlového pilníku.
