Moje objevené “Ameriky”

Miluji závěr 5. kapitoly Tří mužů ve člunu Jerome Klapka Jerome. Při každém svém dalším pročítání této knížky se na tuhle partii těším. Jako kluk jsem toto líčení bral jako verbální crazy komedii. Teprve, když jsem se po čase dozvěděl, že v Anglii té doby existovalo několik soukromých železničních dopravců, pochopil jsem, že jen s humornou nadsázkou autor popisuje reálný stav a radoval se z monopolu našich státních drah a jednoznačnosti jízdních řádů (aniž bych si lámal hlavu tehdejšími obvyklými zpožděními vlaků). Nicméně v současné době, kdy státní dráhy ruší pro ně nerentabilní trati, kdy na těchže tratích, pokud je tam připuštěn, soukromý dopravce dokáže fungovat a kdy se státní dráhy zdráhají (jak jinak, když jsou to “dráhy”:-D) pustit soukromé dopravce jinam, než na nerentabilní trati, si už svým uspokojením nad jejich monopolem moc jistý nejsem …