Nejen velký nos velkého ducha značí!
Montmorencyho potřeba zachovat si důstojnost sám před sebou mi připomněla historku ze studentských let, kdy jsem brigádně roznášel noviny a časopisy a k mým povinnostem patřilo jednou měsíčně obejít odběratele a vybrat od nich předplatné na další měsíc. Byl mezi nimu jeden, který měl také malého psa s “přiměřeně” velkým srdcem, takže vše probíhalo pravidelně tak, že jsem zazvonil na zvonek u dveří a za nimi se ozval zuřivý štěkot, přičemž bylo patrné, jak se zdroj štěkotu pohybuje neustále chodbou od dveří vstříc svému pánovi a zpět, takže bylo možno akusticky (bezděky jsem si vždy vzpomněl na sonar ponorek) pozorovat, jak se ke mně majitel bytu blíží.
Jakmile se otevřely dveře, postavil se psík ze široka na práh, nepřestával štěkat a z celého jeho zjevu bylo patrné jediné sdělení: “NEPŘEJ si vědět, co by se s tebou stalo, kdyby ses JEN pokusil překročit tuhle linii!!!” Zatímco jeho pán mě naopak laskavě zval dál: “Přece to nebudeme řešit na chodbě, pojďte dál.”
V okamžiku, kdy jsem vykročil, přemístil se psík se svým zuřivým fistulkovým štěkotem i chlapáckým postojem na práh dvěří z chodbičky do pokoje, přičemž jeho sdělení bylo opět jednoznačné: “Myslím to VAŽNÉ! NEDOPORUČUJI ti zjišťovat, co by se s tebou mohlo stát, kdyby ses, třeba i JEN NÁZNAKEM, pokoušel překročit tuhle linii!!!” Jeho páníček ale nedbal jeho výhružek a na můj pokus se zout, abych nenašlapal, reagovával: “Nezouvejte se a pojďte si sednout ke stolu”
Jakmile jsem se blížil dveřím do pokoje, přemístil se psík do dalších dveří, které vedly do vedlejšího pokoje a po celou dobu, co jsme s pánem vyřizovali předplatné, neúnavně štěkal:-)
V tom ale není pointa tohohle příběhu, protože tak, jak jsem “dobité” prostory opouštěl, přesouval se reverzně i psík se svým výhružným postojem a štěkotem nejprve na práh dveří z pookoje do chodbičky, a když za mnou zaklaply vchodové dveře, přeběhl psík i k nim, jeho štěkot přešel v samolibé poňafávání a já nepochyboval o tom, že se na páníčka zálibně dívá a celým svým vzezřením dává najevo informaci, u které nepředpokládá jakoukoli pochybnost z jeho strany: “Že jsem mu to ale DAL S*E*Ž*R*-A*T!!!”:-D
