Výměna zadní pružící jednotky jednotkou Traxas REVO


RC modelu motocyklu Thunder Tiger Ducati 999R 1/5
 
 
Předesílám, že do této úpravy jsem se pustil z pouhé hravosti a teprve až v průběhu a především na konci její realizace jsem docenil její velkou prospěšnost jízdním vlastnostem modelu.
 
A dodávám ještě, že samotná výměna pružící jednotky není nijak náročná (kromě šroubováků a kleští je potřeba mít k dispozici jen svěrák, šroub M5, kladivo, špetku dvousložkového tmelu, vrták 4,7mm a plochý jehlový pilník).
 
 

Když se mi Pavel Holub chlubil tím, jak výrazně zvýšila ovladatelnost jeho RC modelu motocyklu Ducati 999R mj. i přepákováním pružící jednotky, která nemá žádné vůle a není potřeba tak hustý olej a tvrdá pružina, tak jsem si uvědomoval, že mé řidičské (ne)umění by stejně nedokázalo dostat model do stavu, kdy bych dokázal nejenom poznat, natož pak využít jeho zlepšené ovladatelnosti:-D Ale představa měkčího odpružení zadní nápravy mě lákala sama o sobě natolik, že jsem se rozhodl vyměnit originální pružící jednotku jednotkou z modelu Traxas REVO.
 

Teprve v průběhu montáže, když jsem zjistil, že pružící jednotka v nataženém stavu je o cca 10mm delší, než původní pružící jednotka, jsem si uvědomil, že ji mohu využít i k chystanému výraznému zvednutí těžiště modelu, abych v praxi vyzkoušel své teoretické poznatky.

Tlumiče i pružiny jsem si koupil u RCmodelyaut, přičemž sílu, resp. “barvu” pružiny (viz. značka na koncovém závitu pružiny na obrázku) jsem volil dle následující tabulky. Údajně by vhodnější byla pružina bílé barvy, já měl již z dřívějška k dispozici pružiny barvy žluté.


Tlumič jsem nejprve naplnil olejem, který byl součástí dodávky tlumičů, ale byl příliš řídký, takže jsem ho nahradil tím nejhustším, co jsem doma měl, což byla “400″. Pružící jednotka mi připadá stále relativně měkká, ale motocykl se vůči mému řidičskému (ne)umění chová zatím dostatečně vstřícně.
 
Zdůrazňuji, že jak použitý píst tlumiče, olej v něm, použitá pružina i její předpětí je otázkou individuálního nastavení a pokud mě budete někdo následovat, berte, prosím, mnou použité hodnoty jako orientační a spíše jako odrazový můstek pro své odladění.
Tlumič je dodáván sestavený (manuál včetně sestavy je k dispozici zde) a jeho naplnění není nic složitého - po odšroubování horního oka naplníme válec tlumiče olejem, několikrát pomalu zasuneme a vysuneme pístní tyč tak, aby se olej dostal i pod píst a naopak z pod něj unikl všechen vzduch, takže necháme vystoupat případné bublinky k hladině.
 
Nakonec, pokud je to třeba, doplníme olej po okraj pístu, protože se není nutné obávat, že by nezůstala potřebná vyrovnávací vzduchová bublina. To zajistí jednak vhodně tvarované těsnění (na obrázku vlevo nahoře modré barvy) a vypouštěcí otvor - stačí jen dostatečně pomalu zašroubovat a dotáhnout horní oko tlumiče, a to tak, aby stačil odtéci přebytečný olej (obr. vpravo nahoře).
 
Jakkoli lze výměnu provést na nerozebraném modelu (stačí pak jen nastavit odpovídající výšku spodního dorazu), doporučuji, vzhledem k možnosti využít výměnu ke zvednutí těžiště modelu, sejmout bočnice modelu.
 
Úchytné prvky obou pružících jednotek mají téměř stejné rozměry, takže vyžadují jen 2 drobné úpravy.
 

 
Tou první je přizpůsobení horního oka tlumiče.
 
Nejprve je třeba odstranit dutý kulový čep. Já použil, jak je patrné z horních obrázků, metodu nijak elegantní, ale účinnou, tj. opřel horní oko o čelisti svěráku sevřené co nejblíže ke kulovému čepu a vytlačil ho šroubem M5 jemným úderem kladiva.
 
Protože je takto získaný otvor horního oka o cca 0,7mm větší, než je potřeba, a navíc je oko zeslabeno vnitřním vybráním po kulovém čepu, vyplnil jsem ho dvousložkovým tmelem a po jeho vytvrzení ho “protáhl” vrtákem o průměru 4,7mm.

Druhá úprava spočívá v rozšíření otvoru kyvné vidlice opět o cca 0,7mm.
 
Abych zachoval pokud možno souosost, postupoval jsem tak, že jsem nejprve plochým jehlovým pilníkem ubral 0,3mm na jedné straně (tj. ubíral materiál jen na jedné straně tak dlouho, až jsem měřením ověřil, že jsem otvor rozšířil o 0,3mm), pak 0,3mm na druhé straně a pak jsem začal přikládat spodní oko k otvoru a odhadem postupně ubíral vždy polovinu zbývajícího přebytečného materiálu z jedné a druhé strany, až šlo spodní oko pružící jednotky, resp. dutý kulový čep v něm, do otvoru zasunout.

 
Původní pružící jednotku jsem odinstaloval tak, že jsem
 

  • nejprve uvolnil čep horního oka (obr. vlevo nahoře - šroub zcela vpravo nahoře + týž z protilehlé strany);
  • dále stáhnul jeden z pojistných kroužků (”ségrovek” a vytáhl čep z horního oka pružící jednotky (obr. vpravo nahoře);
  • pak pomocí šestihranného klíče (”imbusu”) 1,5mm povolil “červíka” zajišťujícího čep spodního oka pružící jednotky (obr. vlevo dole);
  • a nakonec vysunutím čepu uvolnil spodní oko pružící jednotky (obr. vpravo dole).

 
Zpětným postupem jsem pak do modelu zabudoval i novou pružící jednotku.
 

Přičemž doporučuji zajistit červíka jistícího čep spodního úchytu pružící jednotky proti uvolnění nějakým chemickým přípravkem (např. LOCTITE).
Větší délka nové pružící jednotky odtlačí zadní kyvnou vidlici příliš, takže řetěz koliduje s držákem akumulátoru. Proto jsem pomocí plastového řemínku (sestavil jsem ho ze dvou kratších, protože jsem neměl jeden dostatečně dlouhý) spodní doraz (obr. vpravo nahoře).
 
 
Jeho délku lze samozřejmě nastavit podle polohy přední vidlice.
 
Já této výměny, jak jsem předeslal, využil k výraznému zvýšení těžiště modelu a především k optimalizaci jeho polohy (viz. obr. vlevo nahoře). Ale povídání o tom si zaslouží samostatný příspěvek..
 
Poslední úprava spočívá ve zkrácení spodní části kapotáže nůžkami na lexan, aby o ní zadní kolo ve své nové spodní krajní poloze svého zdvihu nedřelo (viz. obr. vpravo nahoře).

1.9.2007


Co je nového u kamarádů:



  • Žádné novinky nejsou dostupné.