RC modelu motocyklu Thunder Tiger Ducati 999R 1/5
|
Předesílám, že většinu zde popsaných úprav jsem udělal na základě doporučení Pavla Holuba, velkého propagátora RC modelů motocyklů, předsedy RC Modelklubu Čelákovice a majitele internetového obchodu RC AUTOKO v jedné osobě.
Troufám si tvrdit, že to, co nejenom pro mě znamená v České republice Petr Škaloud v oblasti modelu Traxas REVO, to je Pavel Holub v problematice RC motocyklů. a to jak Kyosho, tak především Thunder Tiger:
Díky nim nemusím sledovat nejčerstvější trendy, stačí mi se jen jednoho nebo druhého zeptat - zatím jsem ještě “nevymyslel” otázku, na kterou by pro mě neměli uspokojující odpověď, stejně jako problém, na který by nenabídli nejméně jedno kvalitní nebo “alespoň” inspirující řešení, a to včetně nabídky nezbytných součástek nebo surovin pro výrobu potřebných dílů.
Příprava RC modelu Ducati 999R od firmy Thunder Tiger může mít několik úrovní Já je vykonal postupně všechny a na základě této zkušenosti doporučuji provést rovnou základní tuning, který popíši v druhé části tohoto příspěvku, ev. se pustit do tuningu nákladnějšího - náročnějšího, kterému budu věnovat samostatné příspěvky.
|
Jak je patrné z obrázku vlevo nahoře, já na to zapomněl, takže po pár nechtěných kotrmelcích modelu se začaly otvory nepříjemně omačkávat.
Vyhladil jsem proto lexan v místě omačkání, vylepil kapotáž pevnostní samolepící páskou, kterou jsem skalpelem v místě otvorů hvězdicovitě naříznul a otvor jí oblepil (jak je naznačeno na obrázku vpravo nahoře) a nasadil zpět plastové průchodky - výsledek vidíte na dolních obrázcích.
|
|
|
|
Tak tedy, pokud si chcete jen “tak” s modelem zajezdit, není třeba ho rozebírat, stačí jen zkontrolovat a ev. dotáhnout nebo doseřídit, co je třeba.
|
|
V mém případě jsem musel jednak dotáhnout některé šrouby, a to, po pár vyjetých akumulátorech, včetně červíka převodového kola - všimněte si, že pro lepší přenos kroutícího momentu zapadá do vybrání na hřídeli (obrázek vpravo nahoře), která je zároveň osou zadní kyvné vidlice. Vyplatí se preventivně ho zajistit, stejně jako červíky jistícího proti uvolnění řetězový pastorek a čep spodního úchytu pružící jednotky ke kyvné ose (obrázek napravo), nějakým chemickým přípravkem (např. LOCTITE)
|
|
Podobně se mi po pár vyjetých akumulátorech uvolnila převlečná matice jedné z pružících jednotek přední vidlice, takže jsem dodatečně zkontroloval a ošetřil (včetně chemického zajištění proti uvolnění) i šrouby na “brýlích” (viz šipky na obrázku vpravo nahoře)
|
|
Dále jsem musel uvolnit výrobcem přepjatý řetěz. S jistým překvapením jsem zjistil, že povolováním šroubu v rameni kyvné vidlice protilehlém napínáku řetězu se neuvolňuje osa kola, jen falešný disk brzdy, za kterým se teprve skrývá matice na ose letmého uchycení zadního kola (viz. obrázek vpravo nahoře).
|
|
Také jsem musel odstranit nechtěnou asymetrii táhel řízení - v mém případě zkrácením plastové hadičky o cca 0,5mm a opětným nasazením na trn páky serva. Doporučuji ale upravit mechanismus řízení na jednotáhlový.
|
Po prvních jízdách, kdy se model motoricky nechoval podle mých představ, jsem seřídil podle návodu k použití regulátor - nejprve levým trimem (”Neutral”) nastavil volnoběh (při vytrimované neutrální poloze páky “plynu” na vysílači, otáčením trimu regulátoru zhasnout zeleně svítící kontrolku) a pak pravým (H.S.) nastavil maximální otáčky motoru (s pákou “plynu” na vysílači v krajní poloze, otáčením trimu regulátoru rozsvítit červeně svítící kontrolku).
Během krátké chvíle nastavování jsem ale zničil (trimy jdou dost ztuha a jsou umístěny mimo osy otvorů) přiložený plastový šroubováček, takže jsem potřeboval tenký křížový šroubovák.
|
|
Snad jediné, co jsem nemusel, bylo vymezení vůle mezi pastorkem a hnacím kolem, tu stačilo jen skontrovat.
|
|
Zbývalo ještě zajistit polohu jezdce - ten je rukavicemi nasunut na drátěný držák (viz. uvolněmá levá rukavice jezdce na obrázku vlevo nahoře) a k horní části kapotáže připevněn pomocí suchého zipu. Někteří modeláři ho ke kapotáži rovnou přišroubují. Já ponechal suchý zip, ale využil doporučení, a nohy, které jsou v koleni otočné podél svislé osy, jsem zafixoval jejich stažením gumičkou.
|
Pokud se nerozhodnete pro investici do tuningových pneumatik (má první jízda s nimi mě osobně přesvědčila, že nemělo smysl se “dolaďováním” původních pneumatik vůbec zdržovat - model se oproti původním s tuningovými pneumatikami chová vůči řidiči s maximální vstřícností), pak poslední možná úprava bez nutnosti model rozebrat spočívá v přilepení přední pneumatiky na disk. Tato úprava není nezbytná, při normální jízdě nemá pneumatika snahu se svléci. Jen po čelním nárazu modelu na překážku se pneumatika občas v místě nárazu zdeformuje tak, že se sice nesvlékne, ale drhne o vidlice, takže je třeba ji na disk symetricky usadit.
Já osobně ale, jak jsem již napsal, doporučuji co nejdříve zaměnit původní pneumatiky pneumatikami tuningovými.
|
Základní tuning
Mám rád pocit, že si sestavuji svůj model sám, proto nemám v oblibě RTR sestavy, z tohoto pohledu je model Thunder Tiger Ducati 999R příjemným překvapením - jen trošku “zdržuje” počáteční nutnost model rozložit:-D
1. Zvětšení světlé výšky modelu a posunutí úchytů ochranných rámů
|
Čím vyšší světlá výška, tím nestabilnější chování modelu při přímé jízdě, ale současně jeho větší ochota zatáčet. Podle Pavla se hodnoty zvýšení světlé výšky mezi modeláři pohybují v rozmezí 4 až 8 mm. Já zvolil nejnižší hodnotu, tj. 4 mm, které jsem docílil, jak je patrné z obrázků (červené šipky), posunutím úchytů držáků přední nápravy a zadního tlumiče.
|
| Moje praxe mi ukázala, že je vhodné zvednout těžiště modelu o 10mm - popis postupu je zde
|
Zároveň jsem na Pavlovo doporučení posunul (modrá šipka) uchycení ochranných rámů o jednu rozteč dozadu.
Otvory se můžete pokusit samozřejmě vyvrtat i bez rozebrání modelu, ale je velmi pravděpodobné, že se vám nepodaří dodržet potřebnou souosost.
Na počátku nepatrná vzdálenost, o kterou jsme se “netrefili”, se ale násobí poměrem vzdáleností středu spojnice mezi otvory k jednomu z nich (bočnici) a od téhož středu k bodu dotyku pneumatiky s vozovkou, přičemž se v konečném důsledku tato vyosení každého z kol od svislé roviny modelu sčítají, takže výsledná “vrtulovitost” může být už citelná a mít vliv na chování modelu, především v zatáčkách, v rozdílné ochotě modelu zatáčet na pravou nebo levou stranu - RC model motorky totiž nereaguje (jako např. automobil), na natočení směru kola, ale reaguje na změnu těžiště modelu, kterou toto natočení vyvolá - proto je velmi důležité, aby při přímé jízdě byla svislá rovina kol totožná se svislou rovinou modelu procházející jeho osou a aby těžiště modelu leželo právě v této společné rovině.
|
To je důvod, proč se vyplatí model rozebrat, bočnice k sobě stáhnout šrouby, a to co nejblíže nově vrtaným otvorům, a teprve pak otvory vyvrtat.
2. Zkrácení zdvihu přední vidlice
|
|
Pro jízdu po silničním okruhu je zdvih přední vidlice zbytečně veliký, proto ho stačí omezit na cca 10 mm. Vhodné je např. použít plastovou hadičku, která současně plní funkci dorazu s progresivní charakteristikou
|
|
3. Ochranné rámy a úprava kapotáže
Jak jsem se zmínil v povídání o prvních dojmech z modelu, uchycení ochranných rámů navržené tvůrci modelu velmi komplikuje snímání kapotáže, což je třeba mj. pokaždé při výměně akupacku. Přitom řešení je jednoduché - drážka v kapotáži.
Nejprve jsem pomocí výstružníku rozšířil příslušný otvor a pak pomocí nůžek na lexan tečně k otvoru vystříhnul drážku, kterou jsem zakončil kruhovým přechodem na okraj kapotáže.
|
Zvláště na začátku, než se člověk naučí model ovládat ku své spokojenosti, je ochranný rám, který brání pádu motocyklu v zatáčkách, velmi často ve styku s povrchem dráhy, který ho velmi rychle odírá. Věnuji jim proto samostatný příspěvek.
4. Odlehčení modelu
Vzhledem k celkové hmotnosti modelu cca 2kg hrají setrvačné síly významnou roli především při jeho nájezdech do zatáček, zvlášť když model v základní výbavě není osazen žádnou z brzd (přední nebo zadní).
|
|
Nemá proto smysl vozit prvky, které jsou jen pro “parádu” a převážně přilepeny oboustrannou pevnostní páskou, stejně jako zpětná zrcátka, která jsou ke kapotáži přichycena pomocí samořezných šroubků. Model odlehčí i změna mechanismu řízení na jednotáhlový.
Další možností je jezdit bez řidiče, nebo ho nahradit řidičem z lexanu.
|
5. Drobné úpravy
Doporučuji využít rozborky modelu k drobným úpravám, které se na složeném modelu provádí obtížně.
Je otázkou krátkého času, kdy se ulomí některý z plastových trnů, které slouží k připevněné lexanové kapotáže. Doporučuji si rovnou s modelem zakoupit hned i sady (boční i horní) kovových trnů a v rámci těchto prvních úprav je namontovat.
|
Protože jsem netušil, že to bude třeba, nevyužil jsem rozborky k seřízení regulátoru, což jsem pak dělal poněkud obtížněji na smontovaném modelu Naštěstí jsem nahradil oboustrannou lepící pásku, kterým byl regulátor připevněn k držáku akumulátoru, vysoko pevnostním suchým zipem.
Pomocí tohoto suchého zipu jsem připevnil i přijímač pro případ snadné výměny krystalu. Nicméně se mi velmi líbí způsob, který používá Pavel Holub (viz. obrázek vpravo nahoře) - před možnou vlhkostí ho chrání nafukovacím balonkem a přichycený ho má páskem pro jednorázové použití.
Výrobcem halabala přilepený vypínač elektroniky modelu (většina plochy oboustranné lepící pásky byla nad “nicem” odlehčovacího otvoru v rámu, jsem pomocí nové oboustranné lepící pásky nalepil na vhodnější místo, tj. celou plochou na rám.
Další možný tuning
- Náhrada standardních pneu tuningovými
- Záměna originální zadní kyvné vidlice s letmým uchycením kola kyvnou vidlicí s průchozí osou kola
- Náhrada mechanismu řízení s dvěma táhly mechanismem s jedním táhlem
- Přepákování odpružení zadní kyvné vidlice s delší dráhou tlumiče
|
5.6.2007
