V současnosti se na závodech RC modelů (auto nebo moto) nelze obejít bez tzv. personálního čipu, který je nezbytný pro elektronické měření časů a počtu kol dosažených modelem - já ho koupil prostřednictvím Modelbazaru a byl jsem ujištěn, že na 99% ho prodám za stejnou cenu, takže tato investice má smysl, i pokud se rozhodnete zúčastnit se více než jednoho závodu, protože čipů k zapůjčení je jen omezené množství a za zápůjčku na jeden den zaplatíte 100,-Kč, přičemž jeho cena se pohybuje kolem cca 2.500,-Kč.
Jak jsem se ale mohl letos přesvědčit, kvalita kabelů, kterými je personální čip vybaven, je velmi nízká - jsou, resp. jejich izolace, příliš křehké na to, jakým vibracím jsou v modelu vystavovány.
Pravdou je, že já jsem jejich destrukci urychlil tím, že jsem se v sérii závodů Mini Offroad Čelákovice zúčastňoval obou kategorií a svůj čip jsem proto střídal v obou svých modelech (ZK2 i MiniInferno).
Údajně existuje možnost zaslat čip s takto poškozenou kabeláží výrobci a on vám za menčí obolus + dalších pár stokorun za poštovné pošle čip nový, tj. provede “opravu výměnou” :-)
Bylo mi líto investovat tolik peněz do opravy kabelu v hodnotě pár korun. A protože se mi to povedlo, nabízím vám tu pro inspiraci popis toho, jak jsem postupoval.
|
Jak je patrné z obrázku, nepoškodily se kabely jen v místě ohybu dále od čipu, kde by nebyl problém je znovu odizolovat, ale také těsně při výstupu z čipu, přičemž otvor výstupu je tak těsný, že se do něj nelze nasunout přídavnou izolaci.
Nezbylo mi proto nic jiného, než se dostat dovnitř čipu a pokusit se kabely buď vyměnit celé, nebo alespoň ty stávající odizolovat a pokud možno i zpevnit.
|
Marně jsem se snažil získat informaci, jak je čip konstruován uvnitř, a tak jsem vyšel z předpokladu, že v obalu je upevněna pertinaxová destička s elektronikou, ku které jsou kabely připájeny. Na obalu jsem ale nenašel ani náznak škvíry, od které by se odvíjelo mé “otvírání”, a tak jsem pomocí tenké lupénkové pilky citlivě odříznul zhruba 1mm od okraje jedno z “vík”.
S překvapením jsem zjistil, že kuprexitová destička s elektronikou je pravděpodobně celá zalita plastem mléčné barvy, který je odlišný od červeného plastu, takže mnou po okrajích odříznuté “víko” šlo bez problému odloupnout.
|
Bylo jasné, že představa, že destičku uvolním a vyjmu i s kabelem, abych vše v klidu opravil, vzala za své a že musím v “odstrojování” kabelů pokračovat.
Ke slovu opět přišla lupénková pilka, ke které se přidaly malé štípačky - to, když jsem uvolňoval “límec” kolem kabelů. Zadek jsem při tom měl sevřený strachy (tak, že bych půlkami “osmičku” drát přeštípl:-D), že kabely, a tím samozřejmě i čip, definitivně zničím:-D,.
Jak můžete vidět, činil jsem tak včetně nalepeného suchého zipu na čipu. |
Konečně jsem tedy mohl přistoupit k repasi - na poškozené části kabelů jsem nasunul a smrštil smršťovací bužírku.
Protože se mi nepodařilo uvolnit “dutinky” z konektoru, tak abych mohl na kabely natáhnout smršťovací bužírky, byl jsem nucený kabely přestřihnout s tím, že po opravě jsem oba kousky kabeláže připájel zpátky k sobě.
|
Pro větší míru zpevnění kabeláže v těsné blízkosti čipu jsem použil ještě jednu smršťovací bužírku většího průměru
|
A protože se mi riziko možného poškození kabelů při přechodu z čipu do bužírky (které by tím pádem bylo již definitivní) zdálo být ještě příliš vysoké, přistoupil jsem ještě k dalšímu mechanickému zpevnění celé této partie.
Ke spodní části čipu jsem přilepil destičku z polystyrénu (používá se např. na výstražné tabule)… |
… která mi posloužila jako opora pro dvousložkový tmel, kterým jsem takto opravenou kabeláž vůči samotnému čipu důkladně zafixoval.
Jak prokázala praxe, nebylo toto řešení dostatečně účinné a bylo příčinou dalšího poškození kabeláže, takže doporučuji použít řešení, které jsem aplikoval při druhé opravě poškozené kabeláže svého personálního čipu.
|
|
Sečteno a podtrženo:
Jak praví stará lidová moudrost: nejlepší škola je škola života, jen to školné bývá často příliš vysoké :-)
A tak já dnes vím, že jakkoli se personální čip tváří na první pohled nezničitelně, tak v duchu pravidla, že řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek, je díky své nevhodné kabeláži (prvku to v hodnotě řádu korun !) naopak zničitelný velice snadno, a vyplatí se proto při instalaci personálního čipu věnovat maximální pozornost především uložení kabelu:
- zabránit jeho vibracím, především v místě, kde vystupuje z čipu;
- vyvarovat se ostrých ohybů a zlomů kabelu;
- při uvolňování personálního čipu z modelu dbát zvýšené opatrnosti před mechanickým poškozením (přeštípnutí, naříznutí nalomení a pod.)
Z uvedeného pro mě mj. vyplývá, že není rozumné přendavání čipu z modelu do modelu rozjížďku od rozjížďky, kdy je k dispozici příliš málo času a tudíž je téměř nemožné dodržet výše uvedené zásady, takže si na podzim pro sérii závodů Mini Offroad Čelákovice pořídím ještě jeden personální čip.
|
