Tak jsem objevil další “Ameriku”, a protože “objevené Ameriky” miluji a zasvětil jsem jim tenhle web, bylo by divné, kdybych se s ní nepochlubil, byť se při jejím nechtěném objevování nejevím zrovna v tom nejlepším světle:-D
V současnosti se nelze na závodech RC modelů (auto nebo moto) obejít bez tzv. personálního čipu, který je nezbytný pro elektronické měření časů a počtu kol dosažených modelem - já ho koupil prostřednictvím Modelbazaru a byl jsem ujištěn, že na 99% ho prodám za stejnou cenu, takže tato investice má smysl, i pokud se rozhodnete zúčastnit se více než jednoho závodu, protože čipů k zapůjčení je jen omezené množství a za zápůjčku na jeden den zaplatíte 100,-Kč, přičemž jeho cena se pohybuje kolem cca 2.500,-Kč.
Otázkou ale je, zda má smysl investovat, pokud soutěžíte současně několika modely, do odpovídajícího počtu čipů.
|
POZNÁMKA (4.6.2009): Jak jsem se na konci sezóny přesvědčil, je rozumné pořídit si odpovídající počet čipů, protože jakkoli se personální čip tváří na první pohled nezničitelně, je díky své nevhodné kabeláži (prvku to v hodnotě řádu korun !) naopak zničitelný velice snadno.
Pro ty, kteří poškodili kabeláž svého personálního čipu podobně jako já, jsem popsal způsob, jak jsem při její opravě postupoval.
|
Já si doposud pohodlně vystačil s jedním čipem, protože jsem se zúčastňoval v létě závodů RC modelů motocyklů RC MOTO GP Čelákovice a v zimně s modelem dvoukolky ThunderTiger ZT2/ZK2 série závodů Mini Offroad Čelákovice, takže nebyl problém přichytit na jaře čip k RC modelu motocyklu pomocí oboustranné lepící pásky a na podzim ho odstranit a stejnou technologií připevnit k modelu ZK2.
Jenomže letos jsem se rozhodl zúčastňovat se obou kategorií vypsaných pro sérii závodů Mini Offroad Čelákovice, tj. jak 2WD s modelem ThunderTiger ZK2, tak kategorie 4WD s modelem KYOSHO Mini Inferno, a byl jsem tudíž postaven před rozhodnutím buď investovat do nového personálního čipu, nebo vymyslet “něco”, co mi umožní uvolnit a připevnit čip z modelu na model co nejrychleji tak, abych stihnul mezi jízdami i svou povinnost nahazovače v následující rozjížďce po té, co jsem absolvoval aktivně tu “svou”
A tak kromě rady na konci příspěvku vám pro pobavení nabízím popis toho, jak jsem tento problém řešil po svém:-)
|
Omlouvám se za řemeslné zpracování, ale šlo mi především o funkčnost a o to, abych výrobou neztrácel příliš času, takže “estetično” šlo stranou:-D
použil jsem zbytek polystyrenové desky tloušťky 3mm, kterou jsem rozstříhal na potřebné kousky nůžkami na plech a slepil pomocí toluenu tak, aby co nejtěsněji obepínala personální čip..
Dále jsem vyvrtal 2 otvory v bočnicích těsně nad vloženým čipem, kterým provlékám sponu vytvarovanou z tenkého pružinového drátu.
Držák na obrázku je součástí Miniinferna. A protože plocha, která je k dispozici pro přichycení držáku oboustrannou lepicí páskou je příliš malá, pojistil jsem vše ještě “drcpáskou”.
|
Na obrázku držáku v “ZetKáčku” je jednak vidět, jak je můj model plný prachu a kočičích chlupů, ale především je z něj patrné, jak je čip v držáku uchycen.
Aby nebyl čip zbytečně namáhán špičkami napětí v místě dotyku s drátem spony, zasouval jsem po přichycení čipu do držáku mezi čip a drát kus fólie z PET lahve, u které jsem ohnutím vytvaroval úchyt, pomocí kterého snáze s fólií manipuluji.
|
Tady jsou oba modely vybaveny mými držáky, které pobavily účastníky 3. závodu série Mini Offroad Čelákovice 2008/2009.
Dlužno říci, že na 3. závodu Mini Offroad Čelákovice 2008/2009 vše probíhalo dle mnou zde již na jiném místě popsaného scénáře, tj. po té, co k pobavení našeho okolí (ale i nás dvou) zdrtil Pavel Holub mé “bastlířské” sebevědomí na nejmenší možnou míru (jako každý mužský, jsem i já tak trošku:-D ješitný, a tak jistou míru své “bastlířské” zdatnosti považuji prostě za axióm, na tu si zkrátka sáhnout nenechám:-D) …
|
… nejenom, že mi daroval kus pevnostního suchého zipu, ale když viděl, jak se mi po předchozí “sprše” ještě třesou ruce, sám mi můj personální čip prostřednictvím tohoto zipu připevnil:-)
|
Abych častým nasazováním konektoru čipu nezničil konektor v přijímači dálkového ovládání a tím i přijímač, používám prodlužovací kabel, který je stále připojen k přijímači, takže při případném zničení konektoru vyhodím prodlužovák a ne vysílač:-)
|
Sečteno a podtrženo:
Fascinuje mě, jak stále rychlejší je technologický pokrok, který umožňuje nejenom v modelařině věci dopodsud nemožné, anebo jen těžko realizovatelné.
I když znám a mám k dispozici pevnostní suchý zip déle než rok, ten “starý” mi personální čip na modelu udržet nedokázal (proto jsem se pustil do výroby krkolomných držáků). Suché pevnostní zipy, které mají nejenom modeláři v současné době k dispozici, umožňují díky lepšímu tvarování i prostorovému uspořádání “háčků” snadno a rychle rozebiratelně, ale přitom velice pevně uchytit k modelu téměř cokoli.
|
15.12.2008
