metodou “ostřihni, přilož, přistřihni …”
|
|
Není mi dáno estetického cítění.
Jako strojař jsem schopen pouze ukočírovat přímky a strohé oblouky a k tomu jednu, dvě, někdy i tři barvy. Koneckonců vzhled mého webu je toho dokladem - dalo pěknou fušku “ořezat” původní tvarově i barevně přepestrý skin WordPressu do jeho současné spartánské podoby tak, abych se v něm cítil sám sebou:-D. Proto zvládnout zmatek zdánlivě neuspořádaných křivek a nekonečného množství barev a jejich odstínů, jak to vyžaduje současný trend, a to tak, aby celek hladil po duši, je prostě mimo rozsah mých možností.
Těm, kdo jsou na tom podobně, ev. se jim prostě nechce investovat do tvorby nové karoserie svého modelu příliš času a peněz (stačí koupit jen jeden sprej na lexan), nabízím své následující řešení.
|
Když jsem po té, kdy jsem s dost velkým úsilím a pro mě nezvyklou pečlivostí dokončil svou první lexanovou karoserii, zaslechl z úst zkušených modelářů slova: “Karoserie je spotřebák!”, byl jsem tím poněkud zaskočený. Ale to jen do okamžiku, kdy jsem s modelem předvedl jeho první kotrmelce. Od té doby věnuji tvorbě nové lexanové karoserii jen přiměřené úsilí, ale i finance - vystačím jen se sprejem jedné barvy, protože zbylé plochy odlišné barvy i doplňky vytvořím pomocí samolepících výtvarnických fólií, přičemž se držím zásady, že “méně je mnohdy více”.
Oproti klasické metodě postupného vykrývání a nástřiku jednotlivých barevných vrstev, který neumožňuje téměř žádnou korekci chyb, lze navíc “mou” metodou provést vystřižení jednotlivých prvků nesčetněkrát a i samotné nalepení lze opakovat mnohokrát. A nejsem-li s výsledkem spokojený, mohu kterýkoli jednotlivý prvek (a ne vše jedné barvy) strhnout, nůžkami vytvarovat a nalepit znovu.
Jistě se i ve vašem okolí nachází nějaké to “design studio” a když jeho pracovníky poprosíte o pár odstřižků různobarevných fólií, dá se předpokládat, že vám vyhoví. A pokud s sebou vezmete čirou karoserii (nejlépe i s modelem, jako jsem to udělal já), pak je velká pravděpodobnost, že osazenstvo studia zaujmete natolik, že vám darují nejenom odstřižky, ale vyříznou vám, pro radost svou (obdarovaný není ten, kdo dostává, ale ten, kdo dává) i vaši, třeba i nějaký jednoduchý nápis. A pokud se jim přijdete se svým výtvorem pochlubit a necháte je třeba i s modelem chvilku pojezdit, můžete si být téměř stoprocentně jisti, že vás příště určitě neodmítnou:-)
Nebudu tu opakovat celý postup, který je mj. popsán i zde, takže stručně: polotovar karoserie ostřihnu, důkladně odmastím její vnitřní povrch a vylepím z vnitřní strany okna.
|
|
|
|
Různobarevné doplňky (refletrory, ukazatele směru jízdy, masku chladiče a pod.) vytvořím pomocí nůžek. Mnou požadovaný tvar dolaďuji postupným přikládáním a přistřiháváním. Symetrické díly pak vystřihnu pomocí zrcadlově přiloženého již vytvarovaného prvku coby šablony.
Když jsem se vzhledem polotovaru spokojený, nastříkám vnitřek lexanové karoserie zvolenou barvou.
Dodržuji zásadu nastříkání v několika vrstvách, a to vždy až po zaschnutí předchozí vrstvy, přičemž především u té první vrstvy lexan barvou jen popráším.
|
POZOR
Ti, kterým vadí představa, že časem se fólie smrskne a může tak vytvořit škvíru mezi nástřikem a fólií, mohou přidat jeden krok navíc, spočívající v tom, že nejprve plochy, kde dochází k přechodu barvy na fólii, metodou “ostřihni, přilož, přistřihni”, vykryjí a po nástřiku barvy, stejně, jako já před nástřikem, vylepí vnitřní části. Jen tu hlavní fólii, podobně jako rámečky oken (jak o tom bude řeč dále) nalepí s přesahem.
Stejně tak ale mohou, až začnou škvíry vznikat, přelepit s dostatečným přesahem celý prvek plátkem fólie příslušné barvy.
|
|
|
|
|
|
Pokud je nalepena fólie v místě otvorů, je třeba je nejprve vyvrtat. Já tak neučinil, jak je patrné z obrázku vpravo zcela nahoře, takže když jsem otvory vrtal, ředidlem obsaženým v barvě změklá fólie se přilepila a nabalila na vrták. Nebyla to ale žádná tragedie. Takto uvolněnou plochu jsem prostě přelepil znovu.
|
|
|
Když je karoserie téměř hotová, nastupuje z mého pohledu ten největší půvab “mé” metody - tvorba rámečků oken:-)
Vždy mě fascinuje, kolik zručnosti, úsilí a pečlivosti se skrývá v tak neadekvátně stručné větě: “Vykryjeme rámečky oken”, resp. “Skalpelem vyřízneme ve vykrytí oken rámečky”. A to vše navíc s děsivou představou nemožností opravy chyb po nastříkání černé barvy, protože vzhledem k jejich nepatrné šířce je každá nepřesnost nepřehlédnutelná.
Některé sady lexanových karoserií bývají vybaveny vnějšími obtisky - je to snazší řešení, ale má nevýhodu v tom, že malá plocha s lepidlem způsobuje, že takové rámečky špatně odolávají mechanickému namáhání, kterému jsou z vnějšku karoserie vystaveny. Navíc při lepení jejich nepatrná šířka ztěžuje manipulaci s nimi.
Já, jak je patrné z obrázku vpravo nahoře, vylepuji rámečky zevnitř, a to tak, že postupně. Navíc díky tomu, že využívám širší proužky fólie, nemám problémy s manipulací s nimi, přičemž není problém, když se ukáže, že navenek není příslušná část rámečku vydařená, klidně proužek fólie strhnout a přlepovat znovu. Pokud se mi to nepodaří ani po více pokusech a fólie přestane lepit, ustřihnu si proužek nový. Další výhodou je, že širší proužek lépe na karoserii drží.
Ještě se zmíním o možnosti vytvoření vlastního “obtisku” - já ho použil na zadním spojleru. Ten je “nabarven” nalepením černé fólie na celou plochu, na něj je nalepen obrázek vytištěný na papírovou samolepku, která je ještě přelepena průhlednou, tzv. “laminovací” fólií.
Jak je patrné z následujících obrázků, takto vytvořená karoserie mého modelu Thunder Tiger ZK-2 sice neoslňuje ušlechtilou elegancí současných pestrobarevných karoserií, ale svým strohým vzhledem snad nikoho neodpudí:-)
|
|
|
|
|
Sečteno a podtrženo:
Zde popsaný způsob výroby lexanové karoserie je určen všem, kterým není dána nezbytná zručnost, ev. estetické cítění, potřebné pro zpracování, stejně jako těm, kterým se nechce věnovat příliš úsilí a peněz do výroby lexanové karoserie klasickou metodou.
Stačí jen 1 sprej dominantní barvy a různobarevné odstřižky barevných výtvarnických samolepících fólií.
Navíc, oproti klasické metodě postupného vykrývání a nástřiku jednotlivých barevných vrstev, který neumožňuje téměř žádnou korekci chyb, lze zde popsaným způsobem opakovat vystřižení jednotlivých prvků nesčetněkrát a i samotné nalepení lze opakovat mnohokrát, a to do okamžiku, kdy jsme s výsledným vzhledem spokojeni.
|
2.3.2008
