a dostane epileptický záchvat.
|
Jak už jsem se tu několikrát zmínil, nemám vztah k elektrotechnice, a tak, ačkoli jsem úspěšně absolvoval i vysokoškolskou zkoušku z ní, můj vztah k ní i vědomosti o ní se zakládají na “víře”, protože “elektřina” je pro mě plná fascinujících a tajemných trpajzlíků a trpajzlíčků, kteří pobíhají sem a tam po drátech i v elektrosoučástkách.
Zatím jeden z nejfascinujícnějších a nejtajemnějších z nich je pro mě trpajzlík “Deltapík”, který informuje nabíječku, že už jsou akumulátory plně nabity. Přičemž např., jak jsem zjistil, každá nabíječka má svého specifického “Deltapíka” - “Deltapík” té mé je tak šikovný, že dokáže dokonce prolézt i diodou v protisměru. Jak to dělá, netuším.
Při nabíjení akumulátorů si představuji, jak ti trpajzlíčci běhají s kyblíčky plnými “kapacity” a představuji si, jak mi při formování nadávají, že musí běhat zbytečně dlouho skoro naprázdno, protože s “kapacitou” v kyblíčcích téměř po dně.
Ještě více mě vzrušuje představa, s jakou rychlostí vytahují električtí trpajzlíčci v počítačích tabulky s 0 nebo 1, jako rozhodčí krasobruslení.
No a v RC soupravách si pak představuji ty chudáky na krajích pilového signálu, jak po pootočení trimu se zoufale snaží, aby zlom byl ostrý a bez přeběhů.
|
Následující historkou bych se moc chlubit neměl, ale na druhou stranu věřím, že je více takových “intuitivních” elektrotechniků, kteří jako já, mají několik modelů se zabudovanými přijímači, a tak mění méně nebo více často ve vysílači krystaly, a má zkušenost jim umožní netápat příliš dlouho tak, jako jsem tápal já.
Po delší době nečinnosti jsem se opět dostal ke svým modelům a jako první jsem začal oživovat silniční motocykl, který se ale najednou jakoby zbláznil. Chvilku poslouchal pokyny vysílače, ale každou chvíli nečekaně začal buď kmitat servem řízení zprava doleva a zpět a to navíc s nevyzpytatelně různou amplitudou, nebo se mu podobně nepředvídatelně náhle roztáčel a zastavoval motor.
Zajímavé bylo, že nejstabilněji reagoval model na pokyny vysílače dálkového ovládání jen tehdy, když jsem držel jeho akumulátor vytažený ze schránky. Nedovedl jsem si ale představit, že bych dokázal při provozu modelu dostatečně dlouho, dostatečně rychle a v nezbytném předklonu za ním běhat po dráze.
A tak, jako řidič, kterému náhle přestal běžet motor jeho vozidla se místo kontroly, zda nemá prázdnou nádrž paliva, pustí do rozebírání zapalování, vedla má slepá ulička “výzkumu” cestou nejvhodnějšího úchopu akumulátoru - málem jsem si dokonce koupil i nový. Nebudu vás ale zbytečně zdržovat popisem, protože nakonec se ukázalo, že takto nevyzpytatelně se model chová, pokud je ve vysílači krystal jiné frekvence, než v přijímači.
| Sečteno a podtrženo:
Pokud se vám model zblázní a dostane jakoby epileptický záchvat, je velmi pravděpodobné, že máte ve vysílači krystal s jinou frekvencí, než v přijímači.
|
21.10.2006
