Moje objevené “Ameriky”

Každý, kdo chce začít s RC modely aut, především offroady velikosti 1:10 (dnes vlastně už i 1:16) a většími stojí před takovým rozhodnutím. Naštěstí to není rozhodování fatální a končí obvykle tak, že i ti, kteří se rozhodnou pro model se spalovacím motorem, si nějakou tu elektru, jen tak pro radost, pořídí.

Samostatnou kapitolu pak tvoří modely 1:6, resp. 1:5, které jsou poháněné benzínovými motory, obdobné těm, které se používají pro motorové pily, kosy nebo křovinořezy, které elektropohon nenabízejí.

Jsme ale na počátku, nemáme žádný model, resp. díky nějakému levnému modelu v měřítku 1:16 (z mého pohledu a díky mým zkušenostem není nerozumné začít modelem Thunder Tiger ZK-2/ZT-2 1:18 2WD MINI MONSTER/STADIUM TRUCKU RTR) nebo 1:10 a rozhodujeme se, s čím začít nebo jak pokračovat.

Jak jsem kdysi naznačil v původním úvodním textu tohoto bloku, já se se značnou mírou naivity rozhodoval především na základě ceny, ale velmi brzy jsem pochopil, že cena není to nejdůležitější. Jak dnes vím, tato otázka má dvě zásadní roviny a pořizovací cena je jen podmnožinou důvodů roviny racionální. Sám jsem se ale přesvědčil, že o tom, u jakého typu modelu člověk skončí, rozhodne nakonec, a to nezávisle na racionálních důvodech, rovina iracionální, pocitová, ne nepodobná “lásce” - a podobně, jako můra je přitahována plameny ohně a nic jí nezabrání, aby v nich shořela, přesvědčí člověk sám sebe (a “donutí” k tomu i své okolí), že pořízení toho “jeho” modelu je zkrátka “nezbytné” a všechny jeho nevýhody jsou vlastně výhodami, protože prostě jízda s ním ho bere za srdce, kdežto vše ostatní jsou jenom “náhražky”. Dlužno ale zdůraznit, že technologický pokrok, jednak v oblasti střídavých (bezuhlíkových) motorů, ale především akumulátorů (za zmínku rozhodně stojí akumulátory LiFe), způsobuje, že se výkonnostní rozdíl mezi oběma kategoriemi modelů relativně stírají.

Pomiňme teď ale stránku emocionální, jsme na začátku našeho rozhodování - její vliv se, tak jako se to stalo mně, pravděpodobně teprve dostaví a nemá smysl předbíhat událostem, a porovnejme , co nám ten který typ pohonu nabízí.  

• pořizovací náklady
   
  • u modelů pro občasné rekreační ježdění jsou srovnatelné, ev. mohou být u elektry (pokud zůstanete u v RTR sadě dodávaného akumulátoru a nabíječky) až zhruba o třetinu nižší, oproti modelu se spalovacím motorem;
  • čím častěji budete jezdit a čím kvalitnější model si pořídíte, ev. čím více budete nuceni svůj model “tunit”, tím budou pořizovací náklady narůstat, a to hlavně u elekter - nevystačíte s jedním nízkokapacitním akumulátorem a levnou nabíječkou, kvalitní a tudíž drahé, především střídavé motory vyžadují kvalitní a tudíž drahé regulátory, stejně tak, jak poroste potřeba kvalitních akumulátorů a jejich údržby, poroste i cena těchto akumulátorů, přičemž vše bude završovat značná suma za přístroje a zařízení nezbytná pro jejich údržbu - nabíječky, balancery a pod.;

   

  • na vrcholu pomyslné cenové pyramidy se ocitají modely 1:6, resp. 1:5, které jsou poháněné benzínovými motory. I když i u nich se některé z nich začínají cenově blížit modelům v měřítku 1:8;

 

• provozní náklady
   
  • u modelů pro občasné rekreační ježdění se dá říci, že u elekter po té, kdy se “zaplatí” cena akumulátorů ve srovnání s modely se spalovacím motorem téměř nulové (tj. majitel “čuďáku” spálí palivo v ceně akumulátorů - na druhou stranu je třeba mít na paměti, že levné akumulátory vydrží maximálně cca rok) - vzhledem k tomu, že elektromotory nemají tak neuvěřitelné přebytky výkonu, není jejich opotřebení ve srovnání s modely se spalovacím motorem tak velké a ani nepotřebují tak kvalitní (a drahá) serva. Nicméně i zde se v současné době, jak jsem již naznačil, rozdíly téměř stírají. A pokud jde o výkon, pak nejsou výjimečné modely poháněné dvěma elektromotory, takže se svým výkonem blíží svým “bráškům” se spalovacími motory.
  • čím častěji budete jezdit, a zvláště pak, pokud budete rekreačně závodit, tím více budou narůstat vaše náklady, a to především u elekter - životnost akumulátorů, tj. počet nabíjecích cyklů, které akumulátory vydrží (především Nixx, ale i LiPo - světlou výjimkou jsou, zdá se, akumulátory LiFe) není neomezená;

   

  • provozně nejlevněji ale vyjdou modely 1:6, resp. 1:5, které jsou poháněné benzínovými motory, protože na pár decilitrů směsi klasického benzínu s olejem dokáží jezdit desítky minut, přičemž velikost modelů umožňuje dostatečně nadimenzovat konstrukční prvky, takže nedochází k takovému opotřebení, jako u menších modelů.
     
    Jediné, co je třeba mít při provozu modelů v měřítku modely 1:6, resp. 1:5 na paměti, je že vyžadují prostor, ev. speciální dráhu - pokud budete pravidelně někomu jezdit po jeho louce, je jen otázka času, kdy si na vás počíhá a bude požadovat náhradu škody - stopy kol modelu se blíží stopám motocyklu a dokáží dát podkladu, po kterém jezdí, a především pak trávě pěkně zabrat …

   

• samotný provoz - tady už se začíná ozývat “hlas srdce”, ale objektivně lze říci, že elektra má relativně tichý chod a čistší provoz. Snažím se držet zásady “Co nemáš rád, druhým nedělej”. V lese nebo na sídlišti mezi domy bych “čuďáka” spustit nedokázal, natož pak s ním jezdit - představa, jak by mně samotnému bylo nepříjemné naslouchat randálu, který by působil motor modelu někoho jiného v místech, kde sám hledám klid a ticho, by zcela zaplašila radost z jízdy mé buggynky. S elektrickou buggynkou ty zábrany nemám, stejně jako projet se s ní po koberci v obýváku, kde bych manželce asi špatně zdůvodňoval vůni (pro ni by to byl smrad) paliva a jeho spalin a mastné fleky na koberci.
   
  Pokud jde o modely 1:6, resp. 1:5, které jsou poháněné benzínovými motory, byl jsem upozorněn, že téměř nelze zabránit, aby v prostoru, kde jsou skladovány, nebyly cítit výpary benzinu - optimální je garáž nebo samnostatná dílna, kdežto byt není pro ně ideálním úložištěm.

 

• samotná jízda - tak tady už emoce rozhodují zcela, protože objektivní skutečnosti jsou každým jednotlivcem vnímány zcela subjektivně. Ale to právě je pro někoho vzrušující - dokonalé formátování nabíjecích článků, optimalizace jejich nabíjení i vybíjení, ladění a úpravy elektromotorů, aby účinnost a výkon byly co nejvyšší, tiché ševelení modelu při jízdě … tak to jsou věci, které mě nijak neoslovují. Ale vím to až teď, kdy jsem si to prakticky ozkoušel. U spalovacího motoru stačí jen vstříknout po pár minutách jízdy další palivo do nádržky. A při dostatečné kapacitě článků ve vysílači a přijímači lze jezdit dlouhé desítky minut bez přerušen. (pokud se ovšem něco neulomí, neutřese nebo nezlobí motor) naplno. A tady se dostavuje vzrušení u mně, které umocňuje mj. i vnímání dravosti modelu a přebytku síly spalovacího motoru, a to včetně hluku a špíny, které jsou nezbytným projevem spalovacího motoru …

Sečteno a podtrženo:

Jako není rozumné navázat trvalý vztah se svou první láskou, ale projít několika vztahy, než člověk pozná tu “pravou”, je rozumné poznat a “osahat” si více modelů, než si člověk pořídí ten “svůj”, který ho nejvíce hladí po duši.

Jejím prostřednictvím si jednak ověříte, že se nejednalo o krátkodobé vzplanutí (pokud po pár jízdách vás touha si jít “zadrandit” opustí, pak není co řešit), a jednak “o čem to je”, takže budete lépe vědět, co hledáte - pak teprve začněte skutečně investovat, protože máte značnou jistotu, že nebudete utrácet za zbytečnosti a šetřit na nezbytnostech.