9. kapitola Tří mužů ve člunu Jerome Klapka Jerome mi připomněla jednu nádhernou “objevenou Ameriku“, protože se téměř celá věnuje “koníčkování” - zkuste se zeptat nevodáka, co to znamená! Dokonce ani na internetu jsem se s odpovědí nesetkal - podobně jako hrdina Haškovy povídky, který se z kuchařek a odborné literatury dozví jen, jak vejce vznikají, z čeho se skládají i k čemu se používají, ale nikde, včetně kuchařek, se nedozví, jak je vařit, “aby změkla”, já se nespočetně krát dozvěděl, kdo kde koníčkoval, ale nikde, co to znamená a jak se to dělá!:-)
Tuhle krásnou knížku jsem četl mnohem dříve, než jsem se ocitl ve vodácké partě, takže jsem si díky ní a své fantazii vytvořil představu o koníčkování, která se od skutečné praxe dost lišila:-D
A tak jsem si teď dopřál tu radost, že jsem si pohrál s následujícím popisem, proč a jak se koníčkuje.
|
Občas je totiž potřeba manipulovat lodí po hladině na dálku. Slouží k tomu dvě lanka, uchycená k lodi (jedno na přídi a jedno na zádi), která umožňují orientovat loď v požadovaném úhlu vůči proudu řeky.
Klasické koníčkování, o kterém se hovoří v již zmiňované 9. kapitole Tří mužů ve člunu Jerome Klapka Jerome spočívá ve vlečení lodi proti proudu řeky. V současném vodáctví se spíše uplatňuje při vedení lodi po proudu, např. při přetahování jezů. Síly působící na loď i toho, kdo loď vleče proti proudu nebo ji po něm spouští, zůstávají stejné.
Předesílám, že pro jednoduchost nenechávám mou pomyslnou loď ovládat dvěma lidmi, ale jen jedním, u kterého se obě červená lanka na břehu vymezeném zelenou křivkou sbíhají. Stejně tak neberu v potaz vliv třecí síly mezi vodou a povrchem lodi i jejího tvaru, který mj. ovlivňuje i její vratkost, tj. snahu se překlopit.
Sil, které existují v průběhu koníčkování je mnoho (záleží na místě odkud je celý proces sledován), ale v principu jsou nejdůležitější tři na obrázku, které se zúčastňují rozkladu síly vyvolané proudem vody (modrá). Ta se rozkládá do dvou složek, červené, která působí na toho, kdo loď na dálku ovládá, a hnědá, která působí v ose lodi.
Základní poloha lodi při koníčkování je taková, že její konec proti proudu musí být více vzdálen od podélné osy rovnoběžné se směrem proudu procházející tím, kdo loď koníčkuje, než konec lodi po proudu.
Díky tomu červená reakce, kterou koníčkující pociťuje jako tah lanek, udržuje loď v proudu.
Podélná (hnědá) reakce určuje v součinnosti s vlivem tvaru lodi a třecí síly mezi lodí a jejím povrchem chování lodi vůči proudu. V okamžiku, kdy budete koníčkovat, sami poznáte, kdy docílíte optimálního úhlu lodi vůči proudu vody, tj. při spouštění po proudu vám bude loď poslušně zůstávat po boku… |
|
… a naopak při vlečení proti proudu ji vlastně nepovlečete, protože proti proudu pojede dokonce sama.
Je to podobné jako při plavbě plachetnice proti větru - můžete si to sami vyzkoušet na simulátoru plachtění (POZOR! pokud se vám nerozeběhne ve firefoxu, otevřete ho Microsoft Internet explorerem).
|
|
Pokud připustíte příliš velký úhel lodi vůči proudu řeky, pak velikost červené reakce v součinnosti s tvarem lodi způsobí, že se loď do vody “zařízne” a převrátí.
|
|
V opačném případě pak červená reakce nažene loď ke břehu, resp. koníčkujícímu, přičemž následky bývají neméně fatální. Už proto, že je obtížné dostat (lankem odtlačit!:-D) špici proti proudu od koníčkujícího.
|
29.11.2008
