Moje Honda Lead 100 - porovnání její spotřeby a jízdních parametrů před a po “Vestci”
Září 29th, 2011 by jcinger
Pro všechny zájemce bude ve čtvrtek 29.09. od 16:00 hod. otevřena dráha čelákovického RC Auto klubu k volnému ježdění. Všichni, kdož mají zájem, si mohou přijet tuto dráhu vyzkoušet. Nepotřebujete k tomu nic jiného, než svůj model a chuť k ježdění. :-)
V podstatě necelý den poté, co byla po celodenním martyriu hospitalizována a necelé 3 dny poté, kdy na ní byly již patrné krátkodobé ztráty vědomí a kdy jsem právě z obavy, že celý den nebudu doma, zavolal po jednom takovém výpadku vědomí záchranku, a necelé 3 dny poté, kdy manželku manažersky racionální lékařka na infekčním oddělení Thomayerovy nemocnice ji s posměšným výrokem “to jste se bála, že cestou umřete, nebo co, že jste se sem nechala přivézt záchrankou?!” de facto bez pomoci vyhnala z nemocnice:-(
K jejímu téměř měsíčnímu martyriu plnému bolesti na mezi snesitelnosti a narůstající duševní otupělosti v důsledku jednak té bolesti, jednak medikamentů proti této bolesti a jednak v důsledku ledvin vypovídajících službu se přidružily zážitky včerejšího dne, kdy jsme opustili byt před 9. hodinou, postupně navštívili 2 ordinace lékařů a 2 nemocnice, manželka se při té příležitosti svezla 2 sanitkami rychlé záchranné služby, přičemž s narůstajícím časem jí stále častěji opouštělo její vědomí, takže konečně, chvíli před 20. hodinou byla konečně hospitalizována s téměř již nefunkčními ledvinami, což byla mj. i diagnóza, se kterou nás posílala obvodní lékařka před zhruba měsícem poprvé do nemocnice…
Vím, že v historii neexistuje slůvko “kdyby”, ale kdyby manželku tehdy onen lékař kapitán místo výsměchu přijal a manželku už tehdy začali intenzivně léčit, ušetřil by jí jednak zhruba měsíce v bolestech, ale především by nedošlo k tak rozsáhlému poškození ledvin, které vykazují teď:-(
Na základě své osobní zkušenosti nevěřím proto p. ministrovi zdravotnictví Hegerovi, že nový zákon neztíží přijetí pacienta do péče nemocnice, zvláště když na příjmu budou manažersky racionální lékaři obdobní paní doktorce, která kromě výroku “to jste se bála, že cestou umřete, nebo co, že jste se sem nechala přivézt záchrankou?!” přidala, jak jsem se včera od manželky dozvěděl, podobnou perlu - kdy se nejprve přeptala, jak dlouho má manželka tyto zdravotní potíže, a když ta jí odpověděla že zhruba 14 dní, ironicky zkonstatovala: “a že jste čekala 14 dní, abyste se sem svezla sanitkou?!” a de facto bez pomoci ji vyhnala z nemocnice:-(
22.9.2011
aneb manažerská racionalita v praxi
Následující informace je, jak jinak, objevenou amerikou, nicméně nijak příjemnou a hlavně, nenabízející nějaké funkční řešení :-( Její formulování a publikace na tomto mém webu není ve své podstatě ničím jiným, než záležitostí psychoterapeutickou - hodlám se tím vypsat ze své bezmoci :-(
3x jsme se během posledního měsíce (kdy je manželka trvale sužována bolestí zad, že se pohybuje jen velmi obtížně, a střídavě vysokými teplotami, zvracením a průjmy) ocitli v situaci, kdy její zdravotní potíže dosáhly takové intenzity, že jsme potřebovali akutní lékařskou pomoc a pokaždé byl průběh více méně stejný, takže si troufám tvrdit, že se již nejedná o náhodu, ale o standardní přístup k pacientům a že slůvko “děsivá” v titulku není míněno jako nadsázka :-(
Zdá se, že už i být lékařem není posláním, ale prostředkem k vytváření zisku. A protože ten přináší nejsnáze lidé zdraví a bohatí, je z hlediska lékaře kontraproduktivní zabývat se lidmi nemocnými a chudými :-(
A tak dříve obvyklé úvodní věty vyslovované lékařem s úsměvem a empatickou vstřícností: “Tak copak vás trápí?” a “Čím vám mohu pomoci?” nahradily dotazy, nejprve věcný: “Zaplatil jste poplatek?” a, je-li na tento dotaz odpovězeno kladně, následuje s maximálním despektem vyslovená nějaká variace vět: “Co sem lezete?!”, ev. “Proč nejdete jinam?!”. Korunu tomu pak nasadila včera v noci lékařka na infekčním oddělení Thomayerovy nemocnice, která když nejprve vynadala posádce záchranky, že k ní manželku přivezli, se obořila i na manželku zlobnou větou: “to jste se bála, že cestou umřete, nebo co, že jste se sem nechala přivézt záchrankou?!” Dlužno podotknout, že jsem volal záchranku z bezradnosti nad stavem manželky, který se během dne stále více podobal blížícímu se kómatu před rokem, kdy nebýt naštěstí hospitalizována, by pravděpodobně doma zemřela, protože jí zachránilo jen okamžité přeložení na JIPku:-( A kromě bezradnosti to byla i představa, že ji budu muset nechat v této situaci celý den doma samotnou a bez dohledu. Každopádně mi opět manželku, aniž by opět cokoli výrazného udělala pro zlepšení jejího stavu, vrátila zpátky do domácího ošetřování…
Sečteno a podtrženo:
Stále více se mi v souvislosti s naším zdravotnictvím (a především pak s lékaři nemocnic, se kterými jsem nic zlého netuše naivně sympatizoval při jejich iniciativě “Děkujeme, odcházíme”) vybavuje analogie s nahazovači při závodech RC modelů a radou kamaráda, že nejlepší způsob, aby se člověk nemusel rozčilovat nad jejich nekvalitním fungováním, je jezdit tak, abych jejich pomoci nepotřeboval.
A stejně tak jediný způsob, jak nepřijít o iluze o našem zdravotnictví a lékařích, je starat se o své tělo tak, abych jejich pomoc nepotřeboval. Ale začínám se děsit svého stáří, až mi přeze všechnu mou péči začne tělo vypovídat službu a já se stanu vůči zlovůli manažersky racionálnímu zdravotnictví a manažersky racionálním lékařům bezmocný - např. jakýsi doktor kapitán v ÚVN (Ústřední vojenské nemocnici) na přímou prosbu manželky, zda by jí nemohl pomoci alespoň dočasně injekcí od bolesti, takže téměř nemohla chodit, toto odmítnul a místo toho jí předepsal prášky proti bolesti, o kterých ho informovala, že je užívá, ale že jí nezabírají, a s úsměvem, který ve všech těch souvislostech vyzníval velmi škodolibě, jí sdělil, že “to” odezní…:-(
22.9.2011
V souvislosti s trablemi, které teď s manželkou prožíváme a s nepříjemnou zkušeností na vlastní kůži, že být lékařem přestává být posláním, a stává se jen prostředkem k vytváření zisku, takže se chování lékařů a nemocnic řídí zákonitostmi manažerské racionality, která naplno akceptuje skutečnost, že zisk přináší nejsnáze lidé zdraví a bohatí. Proto s přímo deprivantskou vychytralostí, bezohlednou a s totální absencí soucitu se snaží s minimem nákladů zbavit se co nejrychleji lidí nemocných a chudých :-(
V následujících řádcích jsem se pokusil tento pojem co nejvýstižněji pojmenovat.
Miluji Karla Čapka a jeho apokryf “Agathon čili o moudrosti” patří k mým nejoblíbenějším. Vyjdu-li z Čapkovy stupnice “chytrý - rozumný - moudrý”, pak manažerská racionalita (kde přídavné jméno “manažerská” degraduje význam cizího slova “racionální” na pouhý “účelný”, a to ještě v ne zcela mravném slova smyslu, že “účel světí prostředky” :-( ) je z mého pohledu ještě o dvě patra níže, protože se nejedná jen o standardní vychytralost, ale o vychytralost deprivantskou, tj. bezohlednou a s totální absencí soucitu, protože jde jen a jen o to mechanicky (dle osvědčených pouček z manažerských školení) vyplnit příslušné kolonky v excelovské tabulce tak, aby výsledkové kolonky nabídly manažerem požadované hodnoty, přičemž (ale to může být jen má osobní fabulace:-D) příslušný manažer nejprve vyplní kolonku se svým manažerským příjmem a od ní, zpětným výpočtem vyplní kolonky výsledkové, které pak naplní zbytkem výdajů, takže pokud mu vyjde, že je třeba snížit celkové výdaje o nějakou sumu, poníží všechny výdaje výsledným procentem. Pro jistotu o trochu větším a takto vzniklý přebytek nabídne akcionářům, kteří mu na oplátku rádi za to přiznají o nějaké to procentíčko navýšení položky v kolonce s jeho manažerským příjmem…
Nepříznivé pro nás nemanažery je to, že tento přístup s sebou nese pro manažery, kteří jsou dostatečně bez skrupulí, záruku úspěšnosti (je to tak trošku jako hra v ruletě na sudá-lichá nebo černá-červená se zdvojnásobováním vsazených částek - pokud jste důslední a trpěliví, dříve nebo později výhrou vždy zdvojnásobíte původně vloženou částku), takže je to nenutí k tomu stát se chytrými, či dokonce rozumnými hospodáři, a už vůbec ne hospodáři moudrými :-( Pokud totiž dojde v důsledku jeho předchozích škrtů k nečekanému navýšení výdajů (např. se škrtne platba za plánovanou preventivní údržbu nějakého zařízení, takže ono v důsledku toho havaruje a jeho následná oprava nebo dokonce výměna vyjde výrazně dráž, než ona škrtnutá údržba), pak v duchu manažerské racionality stačí takovému manažerovi zachovat pouhá 2 políčka (svůj manažerský plat a zisk akcionářů) a všechna ostatní se jen percentuálně pokrátí - vždyť naplnění políčka s jeho manažerským platem se v ostatních kolonkách promítne jen pokrácením v řádu promile i méně… Inu, zdvojnásobí se vklad po prohrané hře “sudá-lichá”, “černá-červená” v ruletě… Taková hra se prostě nedá prohrát… :-(
Jejich manažování ani v nejmenším nepočítá s lidským faktorem, že chování lidí bývá často iracionální a že ne každý jako oni vše poměřuje penězi, protože např. (a to jako modeláři víme všichni :-D), i když jsou dva modely srovnatelné, mnohdy se rozhodneme pro ten dražší, čistě jen proto, že nás chytá za srdce, resp. se nám prostě víc líbí :-D). A tak oproti manažerům rozumným, či moudrým sice vykáží v patřičných kolonkách momentální malý zisk, kterým jednak mnoha lidem ublíží nebo je naštve a proti jim řízenému podniku popudí, a díky kterému ale v budoucnu přijdou o možné mnohem vyšší zisky pro společnost, které ale mají své kolonky mimo jejich excelovskou tabulku, do které se ale promítají nepřímo :-(
Přímo učebnicovým představitelem manažerské racionality je pro mě pan ministr financí Kalousek. Mj. mi to potvrzuje i svou zdánlivou odvahou “vydat se diskutovat se stávkujícími”, která podle mého není ničím jiným, než projevem jeho samolibé, výsměšné a k potížím a neštěstím druhých necitlivé arogance :-(