|
|||||
V poslední době se mě nezávisle na sobě zeptalo několik lidí, oč vlastně šlo v mé "kauze" RCAUTA.net. Uvědomil jsem si, že jsem se svými příspěvky, které dle odezvy nejsou určeny začátečníkům (mé povídání, zdá se, oslovuje především ty, kteří se již na některém diskusním fóru setkali s některou z forem ješitnosti administrátorů, ev., v tom horším případě, kombinovanou s jejich zlou vůlí), částečně zpronevěřil poslání svého webu, tj. být modelářskou školou mateřskou až základní. Napadlo mě proto, že bych mohl využit odstupu času, pokusit se zobecnit své zkušenosti a upozornit na možná nebezpečí, která hrozí komukoli, kdo se hodlá do nějaké diskuse (nejenom v diskusním fóru) na internetu zapojit. Uvědomuji si totiž, že kdybych měl možnost dozvědět se tehdy, co mě na diskusních fórech může potkat (zvláště pak na těch uzavřených, která kupodivu nejsou, jak jsem se domníval, lidsky bezpečnější, právě naopak), nebyl bych tak zaskočený, dokázal bych se účinněji bránit a v neposlední řadě se i ušetřil lidského zklamání, protože k životu potřebuji víru, že jsou lidé v principu slušní a dobří. Bohužel internet, svou téměř bezbřehou anonymitou, velmi přeje právě lidem zlým a především pak zbabělým, protože jim umožňuje nezodpovídat se za své činy, resp. výroky | |||||
Problematika nejenom diskusních fór na internetu, ale i stále oblíbenějších diskusí ke článkům na něm, má dvě roviny, rovinu informační a rovinu lidskou, resp. "člověčí", které se navzájem prolínají natolik, že je nelze od sebe oddělit. A tak, jako v klasickém veřejném životě, i v tom internetím existuje snaha ho kultivovat a dát mu nějaký řád, přičemž je velmi snadné dohledat analogie, počínaje anarchií a demokracií konče. K anarchii bych přirovnal značnou část diskusí k jednotlivým článkům - jejich informační hodnota je obvykle minimální, zato jsou plné osobních invektiv, hloupých a primitivních - oč hloupějších, o to hrubějších. Lépe, informačně i lidsky, jsou na tom diskusní fóra. Nabízejí totiž šanci, jsou-li vedena a moderována demokraticky, ke konstruktivní konfrontaci různých názorů. Tím, že dávájí možnost zaznít i nekonformním myšlenkám, mohou inspirovat účastníky diskuse k neobvyklým pohledům na dané téma a ke společnému tvůrčímu hledání optimálního řešení daného problému. Jenomže i zde platí, podle mého, analogie s veřejným životem. Čistě teoreticky nejdokonalejším státním zřízením je osvícená monarchie. Jenomže, přestože si to o sobě myslí a myslela většina panovníků, těch skutečně osvícených nám historie lidstva nabídla jen hrstku. A kdoví, jak dlouhé, resp. spíše krátké období jejich panování bylo skutečně osvícené. Dříve nebo později musí z logiky věci (moc totiž korumpuje) sklouznout vláda jediného člověka k nějaké formě despocie. Takže jako v praxi realizovatelné nejlépší zřízení se ukazuje demokracie se všemi jejími negativními jevy, nad kterými dominuje její obrovská výhoda, a tou je samoregulace směřování společnosti v ní k "Dobru". |
|||||
Čím více se snaží administrátoři o "osvícené" vedení svých diskusních fór, tím častěji sklouzávají k despotismu. To pak obzvlášť platí o soukromých fórech, tj. takových, které mohou vidět jen přihlášení uživatelé, ev. tam, kde se administrátoři schovávají v anonymitě. Jejich zjevná snaha vymezit se vůči těm, "kteří k nám nepatří" (resp., kteří "nesmýšlí stejně, jako my", tj. nesdílí naši "ideologii"), dává tušit absenci demokracie a s tím související pravděpodobné ztotožnění moderace diskuse s cenzurou. | |||||
Informační hodnota nedemokraticky vedených diskusních fór se přitom blíží nule stejně, jako je tomu u diskusí k jednotlivým článkům, přičemž, oproti nim, jsou taková diskusní fóra zrádná v tom, že díky cenzurním zásahům jejich administrátorů to není na první pohled patrné, protože navenek se tváří víceméně kultivovaně. Pokud např. bigotní (to slůvko není nadávka, je to terminus technikus pro "slepě a nesnášenlivě věřící") arogance administrátorů příslušného diskusního fóra je vede k tomu, že z jejich pohledu "závadné" názory a argumenty vymažou, místo aby jejich závadnost ozřejmili argumenty (ať vlastními nebo argumenty účastníků příslušného vlákna), a pokud ještě ke všemu na svém diskusním fóru ponechávají nesmysly, ve které věří, je pro laika obtížné zjistit, zda jsou mu předkládána fakta, která se opírají o skutečnost, nebo to jsou jen dogmata ("základní teze nepřipouštějící pochyby; neomylné východisko") opírající se o víru nebo přání administrátorů, která s realitou nemají nic společného. Fórum, na kterém nesmí zaznít jiné názory, než které korespondují s názory, vírou nebo přáním administrátorů, nemá se skutečnou diskusí, kromě formy, nic společného - nejedná se vlastně o nic jiného, než o rubriku "Otázky a odpovědi", s umělým "zesilovačem" (v podobě administrátory ponechaných "diskusních" příspěvků) zdánlivé pravdivostní hodnoty odpovědí administrátorů, které jsou podloženy pouze jejich zkušenostmi a názory. A v tom horším případě jen jejich vírou nebo dokonce jen přáním. Nezanedbatelná je i lidská stránka nedemokraticky vedených diskusních fór. Jsou-li jejich administrátoři dostatečně zlovolní a dostatečně zbabělí, dokáží kohokoli, kdo se jim znelíbí, verbálně zlikvidovat. Z pozice síly jeho názory místo argumentace ukřičí, ev. nestačí-li to, je zmanipulují. A to především zneužitím skutečnosti, že jen oni mohou příspěvky mazat, promazávat, ev. je dokonce měnit nebo z toho, co smazali, "citovat" nepravdivé výmysly - za zvlášť záludnou sprosťárnu považuji skutečnost, že pod tím, co zbude a co má mnohdy zcela opačný smysl, než jaký měl přispívající na mysli, zůstává, navzdory administrátorskému cenzorskému "spoluautorství" a proti své vůli přesto podepsán, přičemž jakoukoli jeho snahu upřesnit, co původně sděloval, mohou administrátoři z pozice síly zcela eliminovat. |
|||||
Důkazem opodstatněnosti demokratického přístupu je např. v současné době nejrozsáhlejší encyklopedie na světě, Wikipedia, do které může zasahovat kdokoli, a která je přesto z hlediska pravdivostní hodnoty srovnatelná s doposud nejrenomovanější encyklopedií Britanica, tvořenou týmem odborníků. | |||||
Naštěstí přibývá demokraticky vedených webů a diskusních fór, jako jsou např. mé oblíbené RC auto.sk, Airspeed nebo MONAKO, která jsou přístupná komukoli (účelem těchto diskusních fór totiž není vymezit, KDO "patří k nám", ale HLEDÁNÍ OTÁZEK A ODPOVĚDÍ), vládne na nich demokracie (nikoli kastovnictví) i vlídná shovívavost k začátečníkům (nikoli přezíravá arogance) a z mého pohledu jsou plná užitečných informací, podložených praxí (nikoli dogmat, podložených vírou). |
|||||
Sečteno a podtrženo: Nabízím vám tu k uvážení (nikoli následování) svá kriteria a postupy vůči diskusím a diskusním fórům na internetu:
| |||||
26.12.2006 | |||||
|