Moje objevené “Ameriky”

Začátek nové letní sezóny je tu, a tak při přípravě modelu přijdou jistě vhod popisy možných způsobů údržby ložisek modelů, jak jsem je posbíral od několika modelářů.

Myslím, že ortodoxní feministky se svou představou totální rovnosti mužů a žen nemohou být IT:-) A apokryf Karla Čapka, který nazval Svatá noc, mi to vždy připomene:-)

Velikonoce s řadou přímých přenosů ze s nimi souvisejících katolických obřadů mi daly opět pocítit, že mám rád některé věřící, že nemám rád Ideologie a že už vůbec nemám rád Církve. To vše mě pak přimělo k sepsání zamyšlení o tom, jaký je vztah mezi Vírou, Ideologií a Církví.

U RC modelu motocyklu, především v měřítku 1/5, je důležité omezit spodní polohu zdvihu zadní kyvné vidlice, protože v případě absence takového omezení hrozí až poškození modelu. Zdeněk Hanzlík, jeden z návštěvníků mého webu a kolega ze série závodů RC MOTO GP Čelákovice, mi poslal své řešení, které vám tu nabízím, jako možnou inspiraci.

 
Jsem člověk nábožensky (a tudíž i křesťansky) nevěřící. Nechlubím se tím, ale ani se za to nestydím. Matka Příroda mě prostě nevybavila příslušnými receptory, nezbytnými pro náboženské cítění. Není mi zkrátka dáno. Nicméně občas se rád podívám na církevní obřady s nimi spojené, přičemž mé pocity se nijak neliší od pocitů barvoslepého, když sleduje unešení svého okolí nad barevnou krásou jarní přírody:-D Stejně tak rád naslouchám pohádkovým příběhům, které se k tomu váží, ale dávám přednost těm, které se na ony události dívají nikoli dogmaticky, ale mně blízkým pohledem. O Bibli jsem získal jakýsi přehled díky půvabné knize Roarka Bradforda “Černošský pán bůh a páni Izraelité - Starej zákon a proroci“, o Ježíšově ukřižování z pro mě půvabné parodie Monty Pythonů “Život Briana”.

Píši to proto, aby bylo jasné, proč jsou pro mě Velikonoce, které jsem oproti Vánocům nedokázal naplnit náhradním posláním, prázdným pojmem. Jelikož ale Velikonoce právě probíhají, nabízím tu jeden z Čapkových Apokryfů, “Pilátovo krédo”, který byl také inspirován Ježíšovým ukřižováním.

27.3.2009

Já si vyzkoušel RC mini auto buggy za 380 Kč a přesvědčil se, že ne všechny hračky jsou zatracení hodné :-)

Stáří s sebou nese kromě jiného jak únavu paměti, tak i zvýšenou nemocnost, což může být vražedná kombinace, protože ztratí-li člověk přehled o tom, zda si v danou chvíli již vzal svůj příslušný příděl prášků, či nikoli, hrozí, že se buď předávkuje nebo naopak nevezme prášky žádné. V příspěvku Jak uhlídat užívání léků nabízím jednoduchý způsob, jak ztrátu paměti eliminovat.

Tuhle pravdu pro mě objevil Eric Berne v jeho knížce “Co řeknete, až pozdravíte”, ve které se podrobněji, oproti své předchozí knize “Jak si lidé hrají”, zabývá transakční analýzou, především z hlediska “osobních scénářů”, což je podvědomé rozhodnutí v dětství, čím chci být, resp. jak chci skončit, přičemž většinou populace je to vnímáno jako vyšší moc, resp. OSUD.

Tahle úvaha se mi vždy vybaví, když čtu apokryf Karla Čapka, který nazval Pseudo-Lot čili o vlastenectví.

Při mých toulkách minulostí jsem narazil na článek Socialistický realismus v architektuře, u kterého mě zaujaly především tendenční popisky u doprovodných fotografií. Nedalo mi to, abych je zde neuvedl :-)

Občas, když je “toho” příliš, utíkám se k moudrosti Karla Čapka:-) Naše politická scéna i občasné přenosy z parlamentu mě přivedly k dalšímu z jeho Apokryfů: 0 desíti spravedlivých.

Ta na posledním, 6. závodu Mini Offroad Čelákovice 2008/2009, měla 90 položek, takže se dostalo na každého, kdo se 21.3.2009 závodu zúčastnil :-)

Měl jsem to štěstí, že jsem byl v den pohřbu soudruha Brežňeva, velkého to normalizátora a moderního diktátora nejenom Sovětského svazu, ale celého “socialistického tábora” , na vojenském cvičení a tak jsme povinně tento pohřeb sledovali v přímém televizním přenosu. Díky tomu jsem mohl slyšet tu ránu, když jeho rakev vyklouzla z popruhů, na kterých ho do hrobu spouštěli. Pracujícím, kteří se na to mohli dívat večer v opakovaném záznamu již byl zvuk tohoto žuchnutí utajen:-D Na krátkou chvíli ho před Gorbačovem nehradil soudruh Andropov. Nicméně i během té krátké chvilky stačil popřát Sboru národní bezpečnosti v socialistickém Československu.

Alespoň Sbor národní bezpečnosti si to o sobě v době “socialismu” myslel. Vyplývá to z textu, který tu pro dokreslení dobového koloritu publikuji

Pro dokreslení dobového koloritu v době “socialismu” nabízím originální text přísahy příslušníka SNB

V době socialismu, resp. existence “železné opony” se tak říkalo obyvatelům pohraničí s kapitalistickými státy, kteří jakmile pozorovali někoho, kdo do pohraničí nepatřil a bylo pravděpodobné, že by se chystal emigrovat přes hranice, což již v době normalizace nebylo téměř možné, hned upozornili “příslušníky” SNB.