Administrátor webu RCAUTA.net.net mě vyzval, ať si napíši článek na svém webu, a protože to, co se domnívám, že se děje v motoru, jsem napsal v příspěvku do diskuze, který on smazal, rád bych se tu zamyslel nad pocity, které jsem měl již dříve, při čtení diskuzí na webu RCAUTA.net.net a ve kterých mě má osobní zkušenost utvrdila.

Snad je z mého webu patrné, že si o sobě nemyslím, že vím všechno nejlépe a že na něm nikoho nenabádám, aby mě následoval. Jen nabízím své zkušenosti a svůj pohled na danou problematiku - i proto jsem ho sebeironicky nazval "Moje objevené Ameriky". Takže mě překvapilo obvinění administrátora, že můj příspěvek smazal, "protoze by nabadal zacatecniky k chybam!"

Místo například argumentace, že modelářský motor má předimenzovaný klikový mechanizmus, takže mu zastavování setrvačníkem nevadí, ale jeho kliková skříň není dimenzovaná na přetlak, který vyvinou spaliny při vyfouknutí do sání, takže při častém zastavování motoru ucpáním výfuku dochází k jejímu popraskání. Nebo například, že spaliny, které vyfukují do sání, zanášejí při častém zastavování motoru ucpáním výfuku karburátor (aby bylo jasno, to nevím, to se jen tak dohaduji, co by mohlo být příčinou postoje těch modelářů, kteří upřednostňují zastavení motoru setrvačníkem), jsem se dozvěděl, že zastavování motoru setrvačníkem je "jedině nejsprávnější", protože "to tak je" a protože "to tak dělat lze".

Naštěstí fyzikální zákony fungují nezávisle na přání kohokoli a výrobci modelářských motorů s tím počítají a vyrábějí je, zdá se, dostatečně dimenzované, aby jejich životnost v řádu stovek hodin provozu způsob jejich zastavování ovlivnil minimálně a dopřávají tak radost modelářům z podobných diskuzí, který způsob je "šetrnější".