Přestože si bez častého aktivního sportování (trávívám při košíkové a odbíjené v tělocvičně týdně 3 - 4 večery) nedokáži svůj život představit, mých několik životních pokusů začít běhat pro své zdraví vždy téměř okamžitě skončilo v důsledku skutečnosti, že jsem se při takové monotónní činnosti začal během krátké chvilky nebetyčně nudit.
Je mi proto cizí potřeba mé kamarádky, která musí denně na kole ušlapat své penzum kilometrů, přičemž nekouká ani napravo, ani nalevo - de facto jí kolo, projíždějící lhostejno kudy, slouží jako jistá forma online cyklotrenažéru:-)
Další z mých mnoha povahových deformací je ta, že z podobného důvodu nerad trávím svůj čas posezením v hospodě, či restauraci. Ne, že bych se tam vyloženě nudil, ale obvykle se tam nebavím:-)
Tato má deformace v kombinaci s tou první pak působí, že mé emoční hrdlo vnímavosti (mezi Gymplly nazývané „hrtan“) je necitlivé vůči podnětům, jejichž zdrojem jsou (z mého pohledu!) standardní cyklovýlety, tj. více nebo méně celodenní šlapání na kole prokládané „odpočinkovými“ návštěvami pohostinských zařízení, rozesetých podél trasy takového výletu.
Vůči těmto podnětům je naopak velice citlivý „hrtan“ mého kamaráda, který bývá díky nim zahlcován „hrty“ přímo libidózními. Není proto divu, že se pro něj stala jízda na kole ve volných chvílích jedním z hlavních smyslů života a že tudíž, jak jen může, vyráží v podstatě každý den na alespoň kratší vyjížďky a o víkendech pak na celodenní cyklovýlety. Tyto své „hrty“ si pak, má-li tu možnost, násobí jejich sdílením tak, že se sdružuje a vyráží na nejen víkendové, ale i několikadenní cyklovýlety s lidmi stejně potrefenými.
Tenhle úvod píši tak trošku na omluvu toho, co bude z mé strany následovat:-D
|
Tím, jak stále častěji využívám svého lehokolového multihybridu na bázi AZUB MAX, mění se i můj přístup k cyklistice, resp. abych byl přesnější - můj přístup k mým bicyklům i mému motocyklu. Má bicyklí praxe mě totiž důkladně odchýlila od mé původní představy (když jsem si začal teď, “na stará kolena” - mé pravé koleno mi opravdu už funguje, a to i s bandáží, jen tak na půl plynu:-D - pořizovat své bicykly). Tj., že po městě se budu pohybovat na bromptonu, kdežto lehokolo budu využívat ke klasickým cyklovýletům, ať již ve všední dny po cyklostezkách kolem Vltavy, tak o víkendech do blízkého i vzdáleného okolí Prahy… No a kdyby pršelo, že budu kvůli zvyšování své bicyklí fyzičky šlapat alespoň na svém lehokolovém trenažéru…
Jako už tolikrát mi ale sám Život zkorigoval mé blíženecky rozkošatělé představy do reálných rozměrů, a to jednak tím, že zatímco jsem ještě před rokem seděl za řidítky svého skútru, a to bez ohledu na počasí, minimálně 3x do týdne, usedl jsem na skútr v průběhu posledního čtvrt roku právě jen 3x… I tak ale, díky dalším svým zájmům, usedám na kolo i lehokolový cyklotenažer mnohem méně, než by bylo třeba, aby vzrůstala má cyklistická fyzická zdatnost… Můj den prostě není nafukovací a má touha (mj. i díky povahovým deformacím zmíněným v úvodu) státi se klasickým rekreačním cyklistou je téměř nulová:-)
Ze skládacího kola značky brompton se proto postupně stalo ryze pragmatické „přibližovadlo“ na krátkou až nejkratší vzdálenost - používám ho stále sporadičtěji, a to jednak pro občasné vyřizování záležitostí v centru Prahy…
Tehdy zaparkuji automobil co nejblíže místu jednání, kde mi to situace dovolí…
|
|
… rozložím bromptona, dojedu kam potřebuji,…
|
|
… bromprona složím a bez starosti, že mi bude odcizen, ho s sebou nosím jako příruční zavazadlo.
|
|
Každopádně, vyskytne-li se mi na trase příliš dlouhý “stoupák” (s výjimkou toho cestou domů od Vltavy na ulici Novodvorskou, po jehož absolvování mohu hned vlézt do sprchy), řeším to zbaběle pomocí MHD:-)
|
|
Především ho ale využívám k rychlým nákupům v okolí svého bydliště, přičemž přímo vychutnávám po příjezdu do supermarketů jeho schopnosti bleskové proměny v příruční pojízdnou tašku a po skončení nákupu zase ve svižný bicykl:-)
|
|
Můj lehokolový multihybrid na bázi AZUB MAX se pak pro mě stal téměř plnohodnotnou alternativou pro skútr (přičemž mi odpadá nutnost oblékat a svlékat „brnění“, bez kterého se bojím na skútr usednout), který mě v kombinaci pouze s pomocným elektromotorem dopraví (převážně za sportem) po Praze dokonce rychleji než skútr, a to téměř zadarmo:-) A který mě ve spolupráci s přívěsem CRAB dopraví (převážně za vnoučaty) i za jinými vzdálenými cíly. Sice za dvoj- až trojnásobný čas, zato zhruba pětkrát levněji než můj skútr.
Přičemž mi ještě v obou případech dopřeje jak radost z fyzické námahy, tak také umožní spálit nějakou tu kalorii, aniž by mě vystavoval (pro mě velice stresující) bezmoci z docházejících sil při jízdě do dlouhých táhlých kopců, a především pak v případě nečekaného neustávajícího intenzivního protivětru. Stejně jako mi dává jistotu, že dojedu, i když mi mé tělo (konkrétně koleno) vypoví službu:-)
V důsledku toho už nevyužívám (jak jsem původně zamýšlel) motory svého lehokolového multihybridu na bázi AZUB MAX jen k dopomoci, když mi dochází síly, ale využívám je v maximální možné míře při intenzivním (jak mi mé momentální síly dovolují) šlapání tak, abych dosáhl co nejkratší doby přepravy. Mj. i proto, že (jak jsem si ověřil praxí) při rychlostech pod 20km/hodinu ve městě a na cyklostezkách se nudím, stejně jako v okamžicích, kdy poklesne má rychlost na silnicích mimo Prahu pod 30km/hod:-D
Takže pokud nespěchám, ev. mám-li před sebou vzdálenost, která přesahuje možnosti akumulátoru dodávat energii po celou dobu jízdy, zapínám přípomoc elektromotoru, poklesne-li má rychlost pod 20 km/hod.
Pokud ale vzdálenost cíle nepřesahuje možnosti akumulátoru dodávat energii po celou dobu jízdy, vypínám přípomoc elektromotoru pouze buď při dosažení rychlosti 30km/hod, nebo při jízdě z kopce, ev. vyžaduje-li to dopravní situace. Přípomoc elektromotoru pak zapínám nejpozději, jakmile má rychlost poklesne pod 27km/hod, přičemž při jízdě využívám všechny převody, které mi AZUB MAX nabízí, takže má okamžitá rychlost klesá pod 27 až 30 km/hod jen výjimečně.
Rozhodně se ale neulejvám - např. do kopce od Vltavy na Novodvorskou ulici, který při svých návratech domů zdolávám několikrát do týdne, v současnosti využívám o dvě kolečka těžší převod, než když jsem ho vyjížděl poprvé. Nicméně elektromotor mám při tom pokaždé spuštěný naplno:-)
S přívěsem CRAB, jehož spalovací motor o objemu pouhých 35 ccm má i přesto oproti elektromotoru čtyřnásobný výkon, mi stačí mít na lehokole téměř neustále zařazený nejtěžší převod, přičemž při intenzivním (jak mi mé momentální síly dovolují) šlapání pomoc spalovacího motoru vypínám při dosažení rychlosti 40km/hod a opět motor roztáčím naplno nejpozději při poklesu rychlosti na 36km/hod. Potřebnou změnu frekvence šlapání při pomalejší jízdě do strmých kopců pak řeším pomocí trojtácu u šlapek, protože pravou ruku mi mimo dosah páček ovládajících přehazovačku udržuje potřeba držet do kopce plný plyn na otočné rukojeti, která je přichycena pomocí držáku k pravému řidítku, takže má okamžitá rychlost klesá pod 36 až 40 km/hod jen výjimečně.
Např. na silnici 605 mezi obcemi Žebrák a Cerhovice je nepříjemný, velice nudný (protože dlouhý a fádně přímý) táhlý kopec. Nicméně při jízdě směrem na Cerhovice jedu s pomocí CRABa a svého šlapání rychlostí cca 40km/hod. Přitom při zpáteční cestě od Cerhovic jedu bez pomoci CRABa, jen díky svému šlapání a gravitaci, v podstatě stejně rychle.
|
Sečteno a podrtženo:
Ze skládacího kola značky brompton se postupně stalo pragmatické „přibližovadlo“ na krátkou až nejkratší vzdálenost, přičemž maximálně využívám jeho malých rozměrů ve složeném stavu, a to jak při jízdě do kopců v MHD, tak také oceňuji, že mě ve složeném stavu zbavuje starostí, že by mi mohl být odcizen, protože ho s sebou nosím, kdykoli je to třeba, jako příruční zavazadlo:-)
Ale především ho využívám k rychlým nákupům v okolí svého bydliště, přičemž přímo vychutnávám po příjezdu do supermarketů jeho schopnosti bleskové proměny v příruční pojízdnou tašku a po skončení nákupu zase ve svižný bicykl:-)
Smyslem mého ježdění na mém lehokolovém multihybridu na bázi AZUB MAX, který téměř nahradil můj skútr a taktéž téměř zcela vytlačil bromptona při jízdách po Praze, už není maximálně možně se jízdou unavit a postupně tak drobnými krůčky zvyšovat svůj možný dojezd, ale naopak, s pro mě v danou chvíli optimální námahou urazit co nejdelší možnou vzdálenost v co nejkratším čase.
Díky motorizaci svého lehokolového multihybridu na bázi AZUB MAX tak absolvuji při každé jízdě fyzickou námahu odpovídající jízdě z kopců, po rovině a ev. do mírných kopců za daný čas. Rozhodně se tedy neulejvám - např. do kopce od Vltavy na Novodvorskou ulici, který při svých návratech domů zdolávám několikrát do týdne, v současnosti využívám o dvě kolečka těžší převod, než když jsem ho vyjížděl poprvé. Nicméně elektromotor mám při tom pokaždé spuštěný naplno:-)
V praxi to tedy znamená, že v současné době za hodinu ujedu s dopomocí elektromotoru cca 23 km a s dopomocí spalovacího motoru přívěsu CRAB až cca 33km, což odpovídá tomu, jako bych bez dopomoci při stejné námaze ujel na trati bez strmých kopců cca 10 až 15km.
|
14.8.2014
